Podle Ševčoviče vytvořily dodatky k plynové směrnici právní srozumitelnost ohledně všech nových plynovodů pro EU.

„Netýká se to speciálně Severního proudu. Chci opakovat, že jsme navrhli mandát na jednání o mezivládní dohodě mezi EU a Ruskem (pozn. o vytvoření speciální právní základny pro činnost Severního proudu 2). Poněvadž i s ohledem na tuto právní srozumitelnost (ze změn plynové směrnice) budeme mít stále tři nebo více právních systémů (pozn. platných po cestě Severního proudu 2), ruského a hospodářských prostorů takových zemí, jako Dánsko a Švédsko, také v německých výsostných vodách platí legislativa EU. Máme tedy různé právní systémy. Proto jsme původně navrhli jednání mezi EU a Ruskem, na kterých bychom mohli posoudit všechny tyto otázky. Součástí tohoto mandátu (pozn. o který Evropská komise požádala Radu Evropy) byla možnost projednání všech aspektů Severního proudu 2 a také dlouhodobého tranzitu přes Ukrajinu.“

Šefčovič upřesnil, že německý regulátor bude prvním adresátem, který má zhodnotit projekt.

„Možná si pamatujete na situaci s plynovodem Opal. Evropská komise měla vyslovit své rozhodnutí, jež muselo být splněno, a také nakonec bylo. Otestoval ho dokonce Evropský soud, a schválil. Tady by to podle mě mohlo být stejné. Proto mám i nadále za to, že by nejlepší variantou byla jednání (pozn. o mezivládní dohodě) a přijetí vyváženého rozhodnutí, které by bylo přijatelné pro Rusko, Ukrajinu a Evropskou unii,“ míní slovenský politik.

Šefčovič měl ale potíže s odpovědí na otázku o vybavení mezivládní dohody mezi RF a EU o pravidlech platných pro celý plynovod.

„Nevíme, jak by mohl vypadat dotaz (pozn. provozovatelské společnosti Severního proudu 2 ohledně výjimek) německému regulátorovi, také víme, že pokračují diskuse, minimálně s Dánskem. To vše bude záviset na formulacích, na postoji německého regulátora. Máte ale pravdu, pro mořské plynovody ve výsostných vodách zemí EU musí platit pravidla plynové směrnice. Bude to výchozí bod. Evropská komise to pak má (pozn. v závislosti na dotazu o výjimkách a na postoji německého regulátora) to zhodnotit a schválit rozhodnutí, které musí být splněné. Poněvadž jsem právník, chápu, že to bude komplikované, a mám za to, že by nejlepší variantou byla jednání o mezivládní dohodě na základě mandátu, o který jsme požádali Radu EU. Protože pak bychom mohli zvážit všechny právní aspekty tohoto plynovodu, a také strategické aspekty tranzitní dopravy plynu přes Ukrajinu, a doufám, že dospějeme k vyváženému rozhodnutí. Z naší poslední třístranné schůzky jsem měl dojem, že je to dosažitelné, že dokážeme skutečně najít kompromisní řešení,“ řekl.

Podle jeho názoru by zachování tranzitu plynu přes Ukrajinu bylo v zájmu Ruska.

„Nejednou jsem slyšel z úst ministra Novaka (pozn. ruský ministr energetiky), jehož spolupráce si velmi cením, že Rusko chce být spolehlivým dodavatelem. A také od ukrajinských partnerů jsem mnohokrát slyšel, že Ukrajina také chce být spolehlivou dodavatelkou. Jistě víte, že jsme velmi spolehlivý klient, který platí včas, který si přeje, aby se obchod s energetickými nosiči zakládal na komerčních principech. Chtěli bychom samozřejmě, aby cena byla nejlepší a podmínky čestné. Myslím, že je to velice přirozené. Proto doufám, že to vyřešíme. Nechtěl bych, aby do příští zimy nebylo v této otázce jasno. Schůzka 21. ledna mě velice inspirovala. Předložil jsem návrh a čekal na reakci obou stran, ta byla dost kladná. Neměl jsem dojem, že navrhuji něco naprosto nereálného. Jsem přesvědčen, že zahájíme-li jednání o tomto návrhu konkrétně a konstruktivně, dokážeme dost rychle dosáhnout dohody. Vím, že dnes je třeba počkat, což je přirozené, na výsledek ukrajinských voleb, bude-li to nový nebo starý prezident. Mohu jenom slíbit, že jakmile bude zvolen, okamžitě mu zašlu úřední dopis. Myslím, že v květnu, nebo v červnu, ale určitě před letními prázdninami, se máme znovu setkat na politické úrovni a zahájit jednání o mém návrhu. Myslím, že by to byla nejlepší cesta vývoje událostí. Využít léto a raný podzim, abychom zahájili zimní sezónu klidně, bez žádných otřesů na evropském plynovém trhu. Nikdo si podle mě nepřeje obavy, jak přežijeme příští zimu, jaká budoucnost čeká tranzitní plynovod. Je to v našem společném zájmu, najít rozhodnutí, najít ho rychle, protože to bude, řekl bych, uklidňující signál pro všechny odběratele plynu,“ míní.

Šefčovič prohlásil, že EU považuje zkapalněný plyn za možnost posílení energetické bezpečnosti a konkurence na trhu.

„Naše importní kapacity (pozn. zkapalněného plynu) činí přibližně 200 miliard kubíků, což je méně než polovina našeho ročního dovozu. Zatím podle mě používáme pouhých 14 %. Plyn z plynovodu na našem trhu i nadále převládá. Pro evropské odběratele má velký význam cena a čestné podmínky. Vím, že když jde o dodávky energie, je za tím vždy politika. Avšak bude-li této politiky méně, a bude víc obchodního přístupu, bude to lepší pro všechny účastníky procesu,“ řekl na závěr Šefčovič.