Novinářka Tereza Spencerová se podívala na situaci v Libyi a pozici generála Haftára, jestli dokáže sjednotit zemi. I když si tím není vůbec jistá, protože ani současné boje u Tripolisu nenazývá nějakým „mydlením“.

„Nejsem si jistá, že se to v Libyi ‚mydlí‘. Obecně máte samozřejmě pravdu, protože od svržení Kaddáfího režimu se Libye rozpadla na spoustu územíček ovládaných lokálními milicemi, které si to často ‚rozdávají‘ mezi sebou, takže na území kdysi zvaném Libye žádný klid nepanuje, ale pokud máte na mysli boje u Tripolisu, tak nevím. Bojuje se tam už šest dní, obě strany nasadily dokonce i letectvo, a dohromady je hlášeno necelých padesát obětí. Možná už jsem hodně velký cynik, ale tohle bych žádným ‚mydlením‘ nenazvala,“ píše novinářka.

Také podle Spencerové není pořád jasné, proč se armáda maršála Haftára vydala dobývat Tripolis, když ještě pár dní předtím sám Haftár tvrdil, že se zúčastní jakési „národněusmiřovací“ konference OSN, z níž by podle jeho vlastních slov mohla „do měsíce“ vzejít jednotná libyjská vláda. V mezidobí se podle ní ale něco stalo, o čem zatím všichni mlčí. Bude zajímavé, až se to vyjasní. Spencerová píše, že je legrační, že se všichni Haftárovi „sponzoři“, Ruskem a Francií počínaje přes Egypt a Emiráty až po Ameriku (nezapomínejme, že Haftár je letitým pracovníkem CIA) tváří zaskočeně a vyzývají ke klidu, ale Haftár prý přitom pravidelně telefonuje do Moskvy i Paříže (a nejspíš i do ostatních metropolí) o vývoji situace… Je v pozici, že ho už nikdo nenechá na holičkách, a všichni budou „volky nevolky“, jeho postup podporovat. Možná ne nijak hlasitě, ale budou. Podle české novinářky do něj investovali příliš na to, aby ho nechali být a ztratili jeho „služby“.

„Ano, čistě teoreticky Haftárova armáda může Libyi sjednotit, ať už silou, nebo penězi – nynější postup na Tripolis vedla Haftárova armáda přes jih Libye, kde obsazovala ropná pole prakticky bez boje, neboť si přátelství místních kmenů a klanů kupovala za emirátské petrodolary. A spekuluje se o tom, že přinejmenším polovina sil koncentrovaných v Tripolisu by možná byla za určitý obolus ochotná jít „do toho“ s Haftárem, pokud by jim slíbil dostatečné prebendy a peníze. Spousta lidí v Libyi už má po těch osmi letech všeobjímajícího chaosu prostě dost. I proto možná zmíněné boje o Tripolis opravdu nejsou nijak prudké. A ano, pokud by Haftárova armáda ovládla Libyi a proměnila se v mocenskou páteř nějakého budoucího „státu“, tak by samozřejmě mohla být i zárukou toho, že do Evropy přes Libyi přestanou proudit migrační vlny. Poté, co by Evropa zaplatila pro změnu sama příslušný obolus, připadá mi to naprosto reálné. Byla by to ale hodně velká ironie osudu, nemluvě o obrovském trapasu pro Západ. To Kaddáfí kdysi jako první navrhoval Evropě handl – pokud se nepletu, pět miliard eur ročně výměnou za zastavení migrace – ale Západ jej raději svrhl a vpustil do Evropy stovky tisíc migrantů ze subsaharské Afriky. A teď bychom, o osm let později, tutéž dohodu uzavřeli s Kaddáfího nástupcem? Fakt trapné, až ponižující. Ale lepší politiky v Evropě prostě nemáme,“ pokračuje novinářka.

Spencerová se dotkla i syna Kaddáfího – Sáifa Isláma, kterého kdysi zajaly mocné milice ze západolibyjského Zintánu a následně ho prozíravě odmítly vydat k soudu do Haagu. Uvádí, že přinejmenším poslední tři čtyři roky prý Sáif Islam už ani není v Zintánu zajatcem, ale spíš „čestným hostem“, s ním se dají hrát politické hry, a mnoho analýz právě jeho pasuje do role osobnosti, která by byla s to sjednotit Libyi politicky. Haftár coby „silná ruka“, mladý Kaddáfí coby tvář nového režimu…

Novinářka se dále vyjádřila k Rusku, které je obviňováno, že rozvrtává Afriku. Rusko prý má dodávat zbraně diktátorům, odváží si suroviny a zavazuje si africké země, že budou v OSN hlasovat dle ruského gusta.

„Teď citujete americké „stížnosti“ z posledních dní, které cudně přecházejí skutečnost, že americké koncerny podporované Pentagonem totéž provádějí v Africe už po dekády, nebo že se v Africe prosazují také Číňané. Podobně jednoduché „dvojí metry“ vůbec nemá smysl komentovat,“ uvádí Spencerová.

Na závěr se novinářka vyjádřila k migrantům, kteří v nedobrých podmínkách žijí v Řecku. Najednou se vrhli na hranice s Makedonií a chtěli na sever. Policie je dost drně zastavila, co to má znamenat?

Tereze Spencerové celá záležitost připadá, že se migranti dali do pohybu k hranici na základě „zaručených informací“ na sociálních sítích, že hranice bude otevřená. Nejdůležitější je proto otázka, kdo a proč chtěl, aby ke konfliktům došlo. Mnozí migranti jsou podle ní opravdu zoufalí a uvěří sebevětší hovadině, a kdosi toho využívá. To je hodně nebezpečná záležitost, která oživuje všechny ty teze o „migraci coby zbrani“. Novinářka zároveň doufá, že pachatelé těch dezinformací budou odhaleni.