Lodě bez kapitánů

Program Anti-Submarine Warfare Continuous Trail Unmanned Vessel (ACTUV) se začal vyvíjet v USA už v roce 2010. První bezpilotní loď byla postavena za čtyři roky. V průběhu zkoušek vykonala 40metrová bezpilotní loď pod názvem Sea Hunter plavbu z Kalifornie na Havaj a zpátky.

Hlavní misí Sea Hunteru je hledání a doprovod dieselelektrických ponorek. Za jejich zachycení odpovídá mohutný hydroakustický komplex, velké množství radarů a senzorů, které zjišťují polohu ponorky a vedou ji po trase. Přičemž dron je schopen samostatně korigovat trasu v závislosti na situaci. Předpokládá se, že po zachycení ponorky se s ní robot sblíží a odvysílá její souřadnice nejbližším lodím. „Životním areálem“ mořských lovců jsou pobřežní vody Spojených států. Projektanti ujišťují, že nové lodě budou užitečné také při ochraně útočných skupin letadlových lodí.

Vojenské námořnictvo USA požádalo o 400 milionů dolarů v roce 2020, aby postavilo další dva drony. V podmínkách rychlého rozvoje podvodních sil Ruska a Číny počítá vojenský rezort s vynaložením 2,7 miliardy dolarů na výstavbu deseti lodí v průběhu následujících pěti let.

„Černé díry“ v oceánu

Připomeneme, že nyní ruské vojenské námořnictvo disponuje jednou z nejtišších dieselelektrických ponorek na světě – projektem 636.3 Paltus (čili Varšavjanka). Vedle 533milimetrových torpéd jsou hlavní útočnou zbraní těchto ponorek nejnovější rakety s plochou dráhou letu Kalibr-PL. Právě Paltusy jako první v dějinách současného Ruska vykonaly bojové střelby okřídlenými raketami na reálné cíle v Sýrii. Cíl je zachycen na dálku, která je třikrát až čtyřikrát větší než ta, na níž může ponorku zachytit pravděpodobný nepřítel.

Šest podobných dieselelektrických ponorek má už ve výzbroji Černomořské loďstvo a dalších šest dostanou tichomořští námořníci. V NATO byla Paltusům za jejich nehlučnost a neviditelnost dána přezdívka C připravili Američané na ruskou „černé díry“. Nový námořní dron se vyvíjí pravděpodobně pro boj právě s těmito ponorkami.

Ponoření do rozpočtu

Mezitím je dopisující člen Akademie vojenských věd Sergej Sudakov přesvědčen, že program vývoje „mořských lovců“ není ničím jiným, než dalším pokusem amerického zbrojního lobby vyžebrat rozpočtové prostředky.

Podle slov odborníka při podrobnějším rozboru vypadají tyto mořské drony zdaleka ne tak lákavě, jak se je snaží představit projektanti.

„Za prvé hloubkoměr funguje dost pomalu,“ říká odborník. „Za druhé pravděpodobnost toho, že se dron dostane přesně do kvadrátu, v němž zachytí ponorku, je velmi malá. Američané původně předpokládali vytvoření celé sítě: sniffery, hloubkoměr a družicové pozorovací systémy. Avšak aby byla podobná koncepce realizována v plné míře, je třeba vynaložit triliony dolarů. Zatím ale američtí vojáci prohlašují, že mají jen jednotlivé prvky tohoto programu. Ty však nepokryjí všechny kvadráty světového oceánu. Nanejvýš menší vodní plochu u pobřežní čáry USA.“

Názor autora se nemusí shodovat s názorem redakce