Portál uvádí, že akční plán proti dezinformacím má dle Jourové několik pilířů. Jedním z nich je i systém včasného varování před útoky či zvýšená spolupráce členských států EU s digitálními firmami. Díky tomu se pak podaří odhalit, kdo za sdělením stojí. Eurokomisařka si myslí, že tyto organizované dezinformační vlny mohou pocházet hlavně ze zahraničí. Tvrdí však, že to nemusí být nutně z Ruska, nýbrž i z členských zemí EU.

„Musíme se připravit, abychom nebyli lacinými oběťmi propagandy a bezpečnostních hrozeb. Popsali jsme jednak možné hrozby zvenčí, kde jsme jako jediný zdroj jmenovali Ruskou federaci, kde už ten výskyt byl zmapován a je poměrně intenzivní. A také připouštíme, že dezinformační vlny mohou být vytvářeny uvnitř Unie na základě ekonomických, politických nebo mocenských zájmů,“ tvrdí Jourová.

Společnost Alto Analytics navíc realizovala studii, z níž vyplývá, že většinu dezinformačního obsahu na sociálních sítích mají na svědomí podporovatelé okrajových nebo populistických uskupení. Jourová si navíc stojí za tím, že šíření takových zpráv na sítích vyjde levně a je snadno dostupné.

„Je tu najednou obrovský prostor, který se otevírá pro tyto okrajové síly. Pokud proti tomu nebudeme efektivně bojovat, tak se okrajové síly postupně stanou těmi, které nás budou ovládat. A myslím si, že by nás neměli ovládat ti, kteří založili svou moc na základě lží,“ varuje eurokomisařka.

Je tak zapotřebí, aby se do tohoto boje proti dezinformacím zapojili všichni – digitální firmy, členské státy i veřejnost. Musíme tedy společně spojit své síly.

„Nestačí, aby to dělaly jenom členské státy, ale je potřeba, aby se zapojila širší veřejnost a aby přispívala se svými informacemi a vyvracela lži, které se nám množí na internetu,“ okomentovala danou věc.

I univerzity se činí

Snahu lépe informovat o dění v Evropě vyjádřila i Univerzita Palackého v Olomouci, která představila nový projekt EUforka. Do něj se zapojilo už dvacet českých škol. Hlavním cílem projektu je využití komunikačních sítí univerzit k šíření objektivních informací z oficiálních zdrojů.

Petr Bilík, který je prorektorem pro vnější vztahy na Univerzitě Palackého, uvedl, že mladí lidé jsou často pod vlivem katastrofických scénářů, které však neodpovídají realitě.

„Byli bychom velmi rádi, kdyby se o Evropě, nikoliv jenom Evropské unii, ale o Evropě a naší zahraniční politice referovalo nezprostředkovaně nebo co nejméně zprostředkovaně za pomoci původních zdrojů. To znamená zdrojů našeho ministerstva zahraničí, naší vlády, našeho zastoupení v Bruselu a jiných institucí, které máme k dispozici,“ uvedl prorektor.

A co „digitální šmejdi“?

Nápad se studenty je sice skvělý, ale dle Jourové je zapotřebí pracovat i se starší generací. Ta je dle ní vystavena dezinformacím hlavně prostřednictvím řetězových e-mailů.

Myslí si, že je opravdu smutné, jak jsou senioři v Česku vyplašení. Uvedla, že ji dokonce zastavují na ulici, když je v Česku, a se strachem v očích se jí ptají, co s námi bude.

„Naši starší spoluobčané tomu velmi podléhají. Jsou oběťmi toho, čemu já říkám digitální šmejdi. Všichni bychom se měli snažit pomoci jim vyhodnocovat, co je reálná hrozba, co je pravda a co je lež. A vysvětlit jim, že každá zpráva, kterou si přečtou a která jim zvedne krevní tlak a adrenalin, může být právě zprávou zavádějící, která má účel je vyplašit, zhysterizovat a dostat do paniky,“ dodala závěrem.