„Je pravda, že je u nás krytá potřeba ze 70 % a to procento se liší podle konkrétní situace v tom ročníku. To znamená, že například loni v rámci sucha byl 20% propad produkce. Ten propad měly i ostatní státy, které brambory vyváží. Zejména Německo, potom Francie, Holandsko a další státy západně od nás,“ potvrdil odborník a dodal, že v tomto období se brambory každoročně dováží.

Podle českých zemědělců již domácí brambory došly a další úroda bude až v květnu. Navíc domácí produkce brambor dlouhodobě nepokrývá spotřebu. Podle odborníka závislost na dovozu vznikla hned z několika důvodů. Jednou z hlavních příčin je nedostatek skladovacích prostor na patřičné úrovni: „U nás není dostatek kvalitních klimatizovaných skladů, kde by bylo možné uskladnit brambory, které by měly dobrou kvalitu ještě v těchto měsících. To znamená, že naši pěstitelé většinou prodávají brambory na podzim toho roku sklizně a v jarním období musíme brambory dovážet. Právě v loňském roce bylo sucho a nízká sklizeň, proto je ten výpadek větší a brambory jsou celkově dražší,“ vysvětlil předseda svazu.

Odborník také dodal, že v letošním roce začala jarní práce a výsadba nových porostů velmi dobře a potvrdil, že termín pro domácí brambory na konci května platí. Současně se do Česka vozí brambory ze Středomoří, zejména pak z Egypta a Maroka.

Proč je v Česku skladování brambor problematické?

Předseda Českého bramborářského svazu tvrdí, že zájemci o budování skladů jsou, ale není jich tolik. Stát navíc výstavbu nových skladů podporuje pomocí programu Rozvoje venkova. I přesto je však podle Králíčka specializovaných podniků, které staví podobné sklady, málo. „Sklady se staví hlavně v oblasti Polabí, v teplých oblastech, kde je pěstitelé mohou využít pro zeleninu nebo v nich přechodně skladovat další produkty. V hlavní bramborářské oblasti, to znamená v Českomoravské vysočině, existuje problém, že zde není možné pěstovat zeleninu. Klimatické podmínky to tady neumožňují,“ řekl inženýr. Kromě toho mají podniky v této oblasti silnou živočišnou výrobu, se specializací na výrobu mléka, a už nemohou tolik investovat do kvalitního pěstování brambor.

Naopak Německo má v množství skladů na vysoké úrovni podle Králíčka náskok. Po sklizni je větší cena a potom brambory mohou prodat s přidanou hodnotou za vyšší cenu po skladovacím období. „Pokud se podíváme na současnou cenu brambor v Německu, je přes 30 euro za 100 kilogramů a loni tato ceny byla zhruba třetinová. Teď samozřejmě těží ten efekt,“ dodal Králíček.

Proč je plocha brambor malá a nerozšiřuje se. Specifika českého zemědělství

Sputnik se u odborníka také pokusil zjistit, zda existuje přímá souvislost mezi snížením ploch osevu brambor a zvýšením ploch osevu řepky. Podle Českého statistického úřadu se v letech 1990–2000 plochy osevu brambor snížily cca o 35 % a naopak vývoj ploch osevu řepky strmě stoupl, až o 50 %. V dalším desetiletí, konkrétně v letech 2000–2010, byl propad ploch brambor ještě vetší (snížení o 50 %) a zvýšení ploch s řepkou bylo mírnější – o 13 %.

Přímou souvislost mezi těmito dvěma ukazateli potvrdil i inženýr Králíček. „Brambory potřebují velké investice na hektar. Pro zemědělce jsou jednodušší plodiny, například řepka, obilniny a kukuřice, které mají v přepočtu větší cenu a nižší potřebu lidské práce. Nejsou tak náročné na lidskou práci. Potom, když pěstujete brambory, musíte mít další zařízení na uskladnění, třídění, balení, a to jsou velmi finančně náročné záležitosti,“ vysvětlil předseda svazu.

To vše je podle inženýra Králíčka dáno také záměrem zemědělců po roce 1990, kdy si pěstitelé za hlavní program nezvolili pěstování brambor. Proto mají většinou staré stroje a novou techniku nekupují, jelikož investují do výroby mléka.

Zároveň, podle Králíčka, mají v České republice vliv i podmínky na půdní erozi či to, že nejsou k dispozici některé druhy herbicidů, tedy látky na ochranu rostlin. Během sezóny jsou tady vyšší požadavky na ochranná pásma vodních zdrojů. To jsou všechno záležitosti, které pěstitel brambor musí zvažovat, když chce brambory pěstovat. 

Jak je to u sousedů?

I navzdory jistému propadu výroby brambor na území všech států EU, se velkým výrobcům stále daří. Důvodem je lepší technická vybavenost a klimatické podmínky. Předseda svazu připomněl, že bramborářské státy, k nimž se řadí Německo, Holandsko a Velká Británie, jsou klíčovými hráči na trhu s konzumními brambory a pěstují brambory ve velmi výhodných podmínkách.

„Když si vezmu situaci v Německu, tak ta stabilita produkce je velmi vysoká i z důvodu většího uplatnění závlahy. Výkyvy ve výnosu nejsou tak velké a výnosy se pohybují kolem 50 tun z hektaru. Kdežto u nás je to 30 tun z hektaru, protože u nás je to kolísání a ty výkyvy výnosu podle konkrétní situace počasí, množství srážek a podobně,“ vysvětlil expert. K tomu dodal, že velcí výrobci mají větší výhodu v delší době investic do závlah. Mají je nejen z řeky, ale také z vrtaných studní na poli, čímž mohou výrazným způsobem zvětšit stabilitu produkce.

Dotace na podporu výroby brambor

Co se týče společné zemědělské politiky EU, Česká republika má podle odborníka v Bruselu své vyjednavače z ministerstva zemědělství, z agrární komory a dalších nevládních organizací. Bohužel je dle něj názorů v rámci vyjednávacích týmů spousta a jsou rozdílné. „Nás velmi zajímá, jaká bude sazba, co se týče zastropování (dotací, pozn. red.), a potom jaká bude platba pro citlivé komodity, to znamená pro dobrovolnou podporu vázanou na produkci v rámci VCS. Tedy, jestli tam bude 10+2 nebo jestli tam bude vyšší procento. Počítáme, že podpory, konkrétně na konzumní brambory, budou větší, než byly ve stávajícím období,“ podělil se o své odhady Králíček.

Nicméně podle odborníka se to nevyvíjí ve prospěch Česka: „Zatím ty návrhy, pokud budou 10+2, čili na ty bílkovinné plodiny, nebo 12+2, je to pořád méně než to, co jsme měli doposud. Tam bylo 15 procent dohromady. Proto se pěstování brambor u nás dále zkomplikovalo,“ vysvětlil v závěru inženýr Josef Králíček.

K uvedeným číslům odborník dále řekl, že jsou dána mimo jiné i snižováním obecné spotřeby brambor. Podle Králíčka spotřeba tohoto produktu v Česku činí asi 68 kg/os. ročně, což je výrazně méně, než tomu bylo v minulosti.

Před rokem 1990 se brambory používaly i k výrobě lihovin či ke krmení zvířat.

Názor autora se nemusí shodovat s názorem redakce