Mezitím se podíl státních cenných papírů USA snížil dvojnásobně: ze 46,2 na 22,6 procent. Proč Rusko aktivně vyměňuje dolarová aktiva za jüany a jak se svět připravuje na oslabení dolaru? To se dozvíte v příspěvku Sputniku.

Rezervy pro obchod

Čína se stává fakticky největším objektem pro investice zlatých a valutových rezerv Ruska. Svědčí o tom přehled činnosti Centrální banky Ruska pro řízení aktiv v cizích měnách a zlatu. Jestliže na podzim roku 2017 připadalo na čínské státní cenné papíry pouhých 0,9 procenta zlatých a valutových rezerv (méně než čtyři miliardy USD), pak už o rok později to činilo 13,6 procent, čili 62,5 miliard USD (v září roku 2018 činil celkový objem zlatých a valutových rezerv 459,7 miliard dolarů).

V důsledku toho se staly státní obligace ČLR třetím nejvýznamnějším aktivem v portfeji Centrální banky RF a zatlačily na čtvrté místo suverénní bondy Německa (12,2 procenta) a zaostávají jen za francouzskými papíry (15,1 procenta) a zlatem (16,6 procenta).

Centrální banka zveřejňuje zprávy o struktuře zlatých a valutových rezerv s půlročním zpožděním, protože valutový trh reaguje na tuto informaci velmi citlivě.  Můžeme s velkou pravděpodobností předpokládat, že v posledních měsících se zvýšil podíl jüanu v rezervách ruské Centrální banky ještě více.

Napomáhá tomu aktivní rozvoj obchodu mezi Ruskem a ČLR na pozadí pokusů Washingtonu vnutit jim svá pravidla. Loni se zvýšil rusko-čínský obchod o 27,1 procenta a přesáhl 100 miliard dolarů. V roce 2019 může být tempo růstu ještě vyšší, protože americko-čínská obchodní válka nutí Peking k tomu, aby odmítal americké zboží a hledal mu náhradu v jiných zemích, mj. v Rusku.

Mj. v únoru povolila čínská vláda ruským společnostem po patnáctiměsíční přestávce dodávky masa drůbeže do ČLR.

Nahradíme Američany

Nyní čekají na otevření čínského trhu ruští producenti vepřového masa a mléčných výrobků. V roce 2017 zabezpečovaly USA asi jednu třetinu dodávek vepřového masa do Číny: devět z deseti prasat prodaných americkými farmáři do zahraničí se dodávalo do ČLR.

Avšak poté, co zavedl Peking dovozní cla na americké zemědělské výrobky, se snížil čínský dovoz vepřového masa z USA dvojnásobně, oznámila Hlavní celní správa ČLR. Ruští chovatelé prasat mají teď dobrou příležitost k tomu, aby nahradili na čínském trhu Američany.

Stejně jako i výrobci sóji. Před začátkem obchodní války byly USA největším dodavatelem této plodiny do Číny: jejich podíl činil bezmála 60 procent celkového zemědělského dovozu ze Spojených států. Avšak po zavedení ochranného cla se snížily objemy dovozu sóji 50násobně. Současně se začaly zvyšovat ruské dodávky.

Připomeneme, že ruský národní projekt Vývoz produkce agrárně průmyslového komplexu předpokládá, že do roku 2024 se zvýší celkový objem dodávek do Číny dvojnásobně – na 9,5 miliard dolarů. Zároveň se rozšiřuje vývoz do ČLR ruských uhlovodíkových surovin, dříví, kovových výrobků, produkce chemického průmyslu a potravin.

Premiér Dmitrij Medveděv oznámil koncem minulého roku záměr Ruska zvýšit obrat zboží s Čínou na 200 miliard dolarů ročně. V této souvislosti vypadá zcela logickými jak růst podílu jüanu na rezervách Centrální banky RF, tak i úsilí obou zemí nepoužívat dolar ve vzájemných platebních stycích.

Mimo sankce

Na odmítnutí použití dolaru se aktivně připravují také v Evropě. 31. března ukončila Evropská komise sběr názorů odborníků a pozic členských zemí EU ohledně převedení plateb za energetické nosiče z dolarů na eura. S tímto návrhem přišel v prosinci evropský komisař pro globální oteplení a energetiku Miguel Arias Cañete.

„EU dováží 34 procent energetických zdrojů z Ruska, 33 – z Blízkého východu a ze severní Afriky, 20 procent z Norska a dvě procenta z USA, ale přitom je 85 procent dovozních kontraktů nominováno v dolarech,“ prohlásil Cañete. Podle jeho názoru to vytváří zbytečná valutová rizika pro evropské energetické společnosti a může způsobit problémy v zúčtování členských zemí EU s kontrahenty v případě, když zavedou USA proti nim hospodářské sankce.

Po rozboru všech názorů má Evropská komise vypracovat doporučení k postupnému odmítnutí dolaru. Mezi podobnými doporučeními bude snad i široké uplatnění tzv. „mechanismu podpory obchodních výměn“ (Instrument for Supporting Trade Exchanges, INSTEX), který byl speciálně vypracován Německem, Francií a Velkou Británií, aby bylo možno obcházet Trumpovy protiíránské sankce.

INSTEX předpokládá, že platby za ropu nebo jiné zboží dovážené Evropany z Íránu, budou přicházet na konto zvláštní společnosti. Ta bude také nakupovat v Evropě zboží a služby pro íránské hospodářství a dodávat je Teheránu.

Hlavní zásadou činnosti INSTEX je anonymita kontrahentů: společnost nebude odhalovat své partnery v Evropě, což je zachrání před sekundárními sankcemi ze strany USA.

Kromě toho při zúčtování pomocí tohoto mechanismu se nepoužívají dolary, aby americké finanční úřady nemohly sledovat jejich pohyb. „Operace v eurech nebo librách nebudou pro americké úřady viditelné,“ uznává Bloomberg.

I když vytvoření INSTEX bylo oficiálně oznámeno už koncem ledna, žádná informace o jeho praktickém využití zatím nepřicházela (mj. i z Teheránu). Situace se však může změnit už za měsíc.

Jak oznámila agentura Reuters, na začátku května plánuje Washington zpřísnit sankce proti Íránu a zkrátit seznam zemí, jimž se povoluje nákup íránské ropy. Plánuje se mj. zakázat tento obchod Itálii a Řecku – jediným představitelům Evropy mezi zeměmi, kterým to bylo povoleno. Když k tomu dojde, odhodlání Evropanů vzdát se dolaru a spustit naplno mechanismus INSTEX se prudce zvýší.

Názor autora se nemusí shodovat s názorem redakce