Podle zdroje definice Gibraltaru jako kolonie byla zahrnuta do vízových předpisů, které musí být schváleny během závěrečného hlasování na plenárním zasedání Evropského parlamentu a ratifikovány vládami všech členských států EU. Pro přijetí dokumentu hlasovalo 38 členů výboru, osm politiků bylo proti, tři lidé se zdrželi hlasování.

Rada EU také dříve nazvala Gibraltar „kolonií britské koruny“. Tato definice je obsažena v dokumentu Rady EU o bezvízovém režimu mezi Spojeným královstvím a zeměmi EU, který má být zřízen poté, co země opustí unii.

Euroskeptici se snažili uklidnit skandál, který vypukl s Claudem Moraesem, britským mluvčím, který byl v pondělí odvolán ze svého postu za to, že odmítl nazvat Gibraltar kolonií.

Poslanci socialistické a populární strany prosazovali nařízení navzdory kritice ze strany komory, která obviňovala Madrid z propuštění Moraese.

„Tady jde o příští volby ve Španělsku,“ řekl James Carver, europoslanec z euroskeptické strany UKIP.

Bulharský socialista Sérgei Stánišev nahradí Moraese. Stánišev již Komisi předal zprávu, podle které Gibraltar zůstal kolonií Velké Británie.

Obavy z Gibraltaru začaly růst, když se blížil termín brexitu, kdy se toto nařízení stává stále důležitějším pro občany VB, kteří vstupují na Gibraltar na krátkodobé pobyty bez víza, v případě brexitu bez dohody, s recipročními opatřeními přijatými občany EU vstupujícími do Spojeného království.

Zbývajících 27 států EU znovu potvrdilo svůj závazek nominovat Gibraltar jako kolonii s podporou bipartismu ze strany socialistické a lidové strany v rámci odsouzení z částí sněmovny.

V roce 1704 byl Gibraltar zajat anglickou eskadrou pod velením admirála George Ruka. V roce 1713 po podepsání utrechtského míru, který podepsalo Španělsko s Anglií a Francií, Gibraltar přešel do držení Spojeného království. 

Územní spor ohledně Gibraltaru mezi Španělskem a Velkou Británií trvá více než 300 let. Během referend, která se konala v letech 1967 a 2002, přibližně 99 % obyvatel Gibraltaru chtělo zůstat součástí Velké Británie.