O problému, že se v České republice a dalších východních zemí EU na pultech objevují konzervy s nižším obsahem masa, méně kvalitní rybí prsty nebo třeba pizza s menší porcí šunky než v Německu, už snad každý Čech ví. Potvrzují to i výrobci, kteří používají levné výmluvy třeba o jiných chutích každého národa.

Česko, Slovensko a další státy proto chtějí bojovat a v Bruselu prosadily, že se bude řešit zakázání takové praktiky. Takže Evropská komise připravila přísný návrh, na základě kterého by výrobky stejné značky musely mít ve všech zemích stejnou kvalitu.

A výsledek? Europoslanci ve výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitele totiž v úterý odhlasovali kompromisní verzi, kterou prosadily především západní státy v čele s Německem nebo Rakouskem.

Takže ta nejdůležitější část o dvojí kvalitě se změnila, plus budou existovat výjimky.

„Obchodník může nicméně přizpůsobovat výrobky stejné značky různým geografickým trhům s ohledem na odůvodněné faktory, jako je získávání místních přísad, požadavky vnitrostátních právních předpisů, cíle změny složení nebo prokazatelné preference spotřebitelů,“ zní nová směrnice.

Pro Blesk situaci okomentovala europoslankyně Olga Sehnalová, která hlasovala proti této změně.

„Pasáž ohledně dvojí kvality dopadla tak, že prakticky je legalizovaná. Členské státy prosadily v podstatě nekonečný seznam výjimek a bylo přijato bezzubé řešení,“ říká.

A jak nakonec zní schválená směrnice?

Uvádění na trh výrobku prezentovaného týmž nebo zdánlivě totožným způsobem jako výrobek, jenž je uváděn na trh pod stejnou značkou, ale jehož složení nebo znaky jsou odlišné, a pokud tato odlišnost není jasně a srozumitelně označena tak, aby si ji spotřebitel mohl na první pohled všimnout, je nekalou obchodní praktikou. (…) Obchodník může nicméně přizpůsobovat výrobky stejné značky různým geografickým trhům s ohledem na odůvodněné faktory, jako je získávání místních přísad, požadavky vnitrostátních právních předpisů, cíle změny složení nebo prokazatelné preference spotřebitelů, přičemž posledně jmenované musí být podloženy uspokojivými důkazy. Možné důkazy mohou vyplynout ze spotřebitelských testů využívajících ochutnávání naslepo nebo testování výrobků a dalších metod, které stanoví jasné preference spotřebitelů. (…)