Podle zprávy NKÚ má Česko problém reagovat na digitalizaci, zjednodušení daňových povinností, úspory energií, sociální bydlení nebo dopravu. Podle kontrolorů za to údajně může současná struktura a procesy. Stát totiž sice investuje značné prostředky, ale to mu nepřináší to, co by chtěl.

„První podmínkou pro to, abychom našli řešení, je uvědomit si závažnost situace. Máme „zasukovaný“ stát, který neumí řadě problémů čelit. Je třeba vyhodnotit nezbytnost a účinnost vládní regulace. Měli bychom se podívat také na právní rámec a jeho efektivitu při řešení sporů, koncipovat vládní intervence s ohledem na poměr nákladů a výnosů,“ řekl prezident NKÚ Miloslav Kala.

Podle kontrolorů se navíc v řadě oblastí neustále oddalují nutné reformy. Hovoří se také o tom, že na splnění daňových povinností potřebují české firmy až o 40 % více času, než je to v průměru u jiných zemí EU a Evropského sdružení volného obchodu. Kromě toho některá opatření v rámci boje proti daňovým únikům tuto administrativní zátěž naopak zhoršila.

Česká republika dále pokulhává i co se týče rozvoje on-line služeb státu. Situace v oblasti informačních technologií stále není dobrá, čímž se digitalizace státu prodlužuje i prodražuje.

„Řízení této oblasti postrádá koncepci, chybí personální kapacity a stát je často závislý na externích dodavatelích,“ tvrdí NKÚ.

Špatnou situace v této oblasti dokazuje i skutečnost, že míra on-line kontaktu v ČR mezi orgány veřejné moci a občany je jednou z těch nejnižších v EU.

Příliš veselá situace nepanuje ani v rozvoji infrastruktury (výstavba silnic či doprava na železnici), což se negativně odráží na konkurenceschopnosti země. Podle loňské zprávy, kterou vypracovalo Světové ekonomické fórum, se Česko v kvalitě silnic umístilo na 68. pozici ze 140 zemí. V rámci EU je pak na 23. příčce.

NKÚ tuto špatnou situaci demonstruje na tom, že příprava a realizace infrastrukturních staveb jinde trvá přibližně pět let, kdežto u nás se tato doba pohybuje kolem 13 i více let.

„Investoři se potýkají s množstvím nekoordinovaných právních předpisů, úředníci jsou motivováni k extenzivnímu výkladu zákona a proces projednávání se neustále řetězí,“ uvádí NKÚ.

Česko by navíc mělo zlepšit také svou roli v bytové politice a definovat sociální bydlení. I přes velké investice státu do bydlení, se situace v určitých oblastech zhoršovala. Podle NKÚ se značně zvýšilo množství sociálně vyloučených lokalit a roste i počet obyvatel v nich. Navíc existuje riziko, že bydlení pro různě ohrožené skupiny obyvatel již nebude dobře dostupné.

V neposlední řadě se NKÚ ve zprávě dotkl také situace týkající se zlepšení životního prostředí a investic státu do této problematiky. Podle kontrolorů však ani zde Česko neplní cíle, které si samo stanovilo. A stejná situace panuje i v úsporách energie, a to i vzhledem k tomu, že je naše země třetím státem s největší energetickou náročností v EU.

„I přes investované prostředky, ale do roku 2017 splnila ČR jen jedno procento z úspor plánovaných do roku 2020,“ tvrdí NKÚ závěrem.