Dnes je více méně zřejmé, že v reálné hře zůstává čtveřice kandidátů (Čaputová - Progresivní Slovensko, Harabin - nezávislý, Kotleba - Lidová strana naše Slovensko a Šefčovič - nezávislý s podporou SMER). Část odborníků předpokládá, že vítěz voleb nemusí být znám po prvním kole, které se uskuteční 16. března, ale bude se muset počkat až do druhého kola (30. března), do kterého postoupí dva kandidáti s největším počtem hlasů. Podle portálu HN online by ve druhém kole mohla zvítězit Zuzana Čaputová před Štefanem Harabinem nebo Mariánem Šefčovičem.

Těžko říct, zda jsou prognózy HH online správné. Objevili se i lidé, kteří oficiálním průzkumům nedůvěřují. Podle poslance Blahy, pokud Čaputové narostou preference za noc z 19 % na 50 %, jde jednoznačně o podvod.

Další prezidentský kandidát Harabin hovoří otevřeně o předvolební manipulaci ve prospěch Čaputové a zpochybnil i výsledky průzkumů některých agentur. Harabin se obává o férovost prezidentských voleb, případ odstoupení Mistríka ve prospěch Čaputové považuje za hru s voličskými hlasy. Harabin se uchází o podporu sympatizantů stran SNS, Směru-SD, ĽSNS a KDH, s nimiž sdílí společné hodnoty, přivítá však i voliče jiných stran.

Podle politologa Romana Michelka nepatří Čaputová mezi nejkompetentnější kandidáty na funkci prezidenta SR. Když však porovnáme Čaputovou a Kisku, tak Kiska v nekompetentnosti Čaputovou vysoce převyšuje. Podle Michelka je vidět, že Čaputová se poměrně dobře orientuje v třetím sektoru a právních otázkách, má však nulové politické zkušenosti. Její verbální projev je však díky právnické praxi souvislý a na mnohé voliče působí důvěryhodně. Oproti svým předchůdkyním Magdě Vášáryové a Ivetě Radičové je určitě dokonalejším prototypem ženské kandidátky.

Michelko uvedl, že z afektovaných, absolutně nedůvěryhodných a bezobsažných projevech Vašáriové byli při jejích televizních vystoupeních zděšeni i její největší fanoušci. Radičová měla sice exekutivní zkušenost v politice, ale lidé rychle odhalili její faleš a neuvěřili jí. Rovněž Radičovou poškodila její nervová labilita. Michelko upozornil na to, že Čaputové chybí politická erudice, ve svých vystoupeních neříká nic podstatného, často opakuje obecné fráze a dává vyhýbavé odpovědi.

Portál Hlavné správy věnoval svou pozornost Goldmanově environmentální ceně, kterou získala Čaputová v roce 2016. Tato cena se uděluje jednotlivcům, kteří provedli něco výjimečného v oblasti životního prostředí, specifická je však také tím, že většina oceněných, kteří tuto cenu získali, se později zařadili mezi vrcholné politické představitele různých zemí. Portál uvádí například Juana Mayra Maldonanda (ministr životního prostředí Kolumbie), Lailu Iskander (ministryně životního prostředí v Egyptě), Luisu Macas (kandidát na prezidenta v Ekvádoru) a Marinu Silvu (trojnásobná prezidentská kandidátka v Brazílii.)

Podle Blahy byla prezidentská kampaň Čaputové financována z USA. Blaha tvrdí, že za Goldmanovou cenu získala Čaputová z Kalifornie 175 000 USD. Goldmanova nadace šíří ve světě hodnoty globálního liberalismu, židovskou kulturu a přitom se skrývá za ekologii. Pokud by finance přišly přímo od americké vlády, bylo by to podezřelé, zároveň se Blaha ironicky vyjadřuje i ke kauze Pezinská skládka, v níž Čaputová figurovala. Blaha uvedl, že pokud by přišly nějakému kandidátovi peníze z ruské nadace, nastal by na slovenské mediální scéně obrovský rozruch, došlo by k nálepkování „ruským agentem“, pro liberály však „americký agent“ evidentně problémem není. „Pohádková víla Čaputová“, která bojuje se zlem, má podle Blahy jen jeden problém. Za zlo považuje Slovensko.

Europoslanec a někdejší ministr zahraničí Eduard Kukan tvrdí, že navzdory vysokým procentům v průzkumech veřejného mínění ještě kandidátka Zuzana Čaputová nemá volby vyhrané. Kukan se v minulosti sám neúspěšně ucházel o nejvyšší ústavní funkci. V roce 2004 byl v jednu chvíli také v čele médií jako favorit, ale prezidentem se nakonec stal Ivan Gašparovič a Kukan se přes Vladimíra Mečiara nedostal ani do druhého kola.

Prezidentský soupeř Čaputové Maroš Šefčovič se pozastavuje nad skutečností, že se stále nevyjádřila jasně k otázce případného stíhání odcházejícího prezidenta Kisky. Šefčovič podezírá Čaputovou z toho, že by udělila Kiskovi milost. Je totiž u velké části slovenské populace neoblíbený, takže představa, že Čaputová udělí Kiskovi milost může vyburcovat voliče k tomu, aby zodpovědně šli k urnám a dali hlas jiným kandidátům. Šefčovič poukazuje i na možnou tichou dohodu mezi Kiskou a Čaputovou, při které Kiska podpoří Čaputovou ve volbách a ona mu udělí milost. Zároveň Šefčovič odmítá, že by šlo z jeho strany o cílený útok, protože jeho otázky jsou jen součástí demokratické diskuse, „signál vyslaný Čaputovou ohledně Kisky je však absolutně nepřijatelný a podkopává důvěru lidí v právním státě“.

Poškodí Čaputovou v zápase o prezidentské křeslo její liberální názory?

Zuzana Čaputová se staví do pozice bojovnice s nepravostí a arogancí moci (Fico a spol.), která za posledních minimálně 10 let ovládla Slovensko. Takový stav samozřejmě nepovažuje za normální, podle ní je třeba situaci změnit. Čaputová se cítí dostatečné silná (určitě ne sama, to dokazuje známá reklama „spolu to dokážeme“) a erudovaná, aby svůj boj za slušné Slovensko dotáhla do vítězného konce. Na své stránce například uvádí, že už jako studentka rozjížděla projekty na pomoc sociálně znevýhodněným, týraným a zneužívaným dětem. Na slovenském Deníku N je k dispozici blog, ve kterém autor Patrik Lenghard analyzuje otevřeně tři postuláty Čaputové, týkající se citlivé otázky adopce dětí homosexuálními páry, práva na interrupci či registrovaných partnerství. Lenghard nezpochybňuje autorství její slov, uvidíme, jak se tyto výroky odrazí ve výsledcích boje o prezidentské křeslo, protože zejména druhý výrok může mít na stále konzervativním Slovensku pro Čaputovou nepříjemný a negativní dopad. Zde jsou uvedeny tři její výroky:

1. Určitě jsem za to, aby páry stejného pohlaví měly upravený rozsah práv, větší právní jistotu a může se to nazývat i registrovaným partnerstvím, takže ano.

2. Preferuji to, aby dítě mělo biologickou matku, biologického otce. V případě, že by mělo vyrůstat v ústavní péči, myslím si, že by mu bylo lépe se dvěma milujícími bytostmi byť stejného pohlaví.

3. Jsem za zachování status quo [v otázce práva na interrupci], neboť si myslím, že má být toto rozhodnutí odpovědností ženy. Já si myslím, že máme ženám důvěřovat.

Via Iuris financovali Soros, Eset, Deník N a americká ambasáda

Čaputová rovněž tvrdí, že jako advokátka stála na straně těch, kteří neměli konexe a ani peníze, aby mohli vymáhat svá práva. Podle informací ze stránky Via Iuris, v níž Čaputová 16 let působila, odešla do advokacie až v září 2017, takže jako samostatně působící advokátka mohla podle uvedených dokumentů poskytovat svou pomoc klientům jen přibližně 1,5 roku.

Většina aktivit Čaputové přímo souvisí s hnutím Via Iuris. Když se podíváme na výroční zprávy hnutí, tak se dozvíme, že aktivity tohoto seskupení financovalo několik společností. Podle výroční zprávy z roku 2016 činily celkové příjmy organizace 240 735,45 euro. Open Society Foundation (Soros) poskytla 50 633,59 euro, nadace ESET 5 000 euro, Velvyslanectví USA na Slovensku 11 053 euro a Fond pro transparentní Slovensko 41 400 euro.

Podle výroční zprávy z roku 2015 Open Society Foundation (Soros) poskytla Via Iuris 82 383 euro, Norský finanční mechanismus Nadace otevřené společnosti 52 190 euro a Norský finanční mechanismus Ekopolis 35 305 euro. Norský Finanční mechanismus Nadaci otevřené společnosti a Nadaci Ekopolis označuje portál Slovensko (ruská společnost Čarnogurský) rovněž za Soros projekt.

Takže abychom to shrnuli, ani v případě Pezinské skládky nestála Čaputová vůči „arogantním mocným“ sama, ale ani s pomocí obyčejných slušných lidí. Stála za ní Via Iuris, finanční podpora americké ambasády, Soros a společnosti ESET, která mimo jiné financuje Deník N, který poskytuje Čaputové mediální podporu. V roce 2015 Deník N zveřejnil zprávu, podle které „zakladatelé Deníku N a všech šest spolumajitelů společnosti ESET v pondělí podepsali smlouvy, na základě kterých vstupují jako investoři do projektu nového nezávislého média“.

Soros je filantrop nebo iniciátor barevných revolucí?

O Sorosovi toho bylo napsaného nespočet. Názory na Sorose jsou různé. Část populace ho považuje za nezištného filantropa, který měl ve svém životě jen jeden zájem šíření dobra, demokracie a liberálních hodnot na světě. Část naopak vnímá Sorose jako iniciátora barevných revolucí, který spolupracuje s americkou vládou (či tajnými službami). Soros podle mnohých korumpuje mainstreamová média, organizuje migraci do Evropy a daří se mu ovlivňovat i světové politické či ekonomické elity. Slovenský portál Pravda s odvoláním na WikiLeaks například zveřejnil článek, ve kterém tvrdí, že aféru Panama Papers financoval Soros a americká vláda.

Faktem zůstává, že Sorosovy společnosti jsou aktivní v mnoha zemích světa. Soros lobbuje v mnoha státech, včetně USA, kde se netajil svojí podporou americké prezidentky Hillary Clintonové. Proslul také svými finančními měnovými spekulacemi. Předsedá Soros Fund Management a Open Society Institute, které založil, je také ředitelem European Council on Foreign Relations. Velmi pozitivně Sorose vnímá například i slovenský prezident Kiska či ukrajinský prezident Porošenko, který vyznamenal Sorose vysokým ukrajinským vyznamenáním „Řádem svobody“ za podporu Ukrajiny a profesionální rady. Soros prosazuje podporu Ukrajiny a tvrdí, že „ruský útok“ na tuto zemi je přímý útok na EU a evropské civilizační hodnoty a principy.

Negativně se však k Sorosovi stavějí i mnozí evropští či američtí politici. Část amerických politiků se kriticky vyjadřuje na jeho adresu, nemohou mu zapomenout negativní postoj k Bushově politice. Výhrady vůči Sorosovi kvůli podpoře Clintonové má i současný americký prezident Trump. Kvůli migrační krizi Sorose negativně vnímá maďarský prezident Áder, slovenský expremiér Fico a poslanec Hrnko (SNS).

Poslanec Hrnko rozluštil propojení mezi společností ESET a Čaputovou

Právě poslanec Hrnko našel propojení Čaputové se slovenskou firmou ESET. Tato firma, jak již bylo výše napsáno, financovala Via Iuris, v níž Čaputová dlouhé období působila a také financuje Deník N, který jí poskytuje mediální podporu. Podle portálu Aktuality se společnost ESET ohrazuje vůči spojování značky společnosti s kterýmkoliv prezidentským kandidátem během kampaně, vnímá to jako poškozování jejího dobrého jména šířením ničím nepodložených a nepravdivých informací. Společnost ESET dokonce ve svém stanovisku reaguje na to, že se během celé své historie chovala transparentně a nikdy nepodporovala žádnou politickou stranu či jednotlivé kandidáty.

Hrnko se před několika dny ostře pustil do Čaputové a svůj status na Facebooku nazval „S ESET na čele, zlo ničíme vesele“. Podle Hrnka Čaputovou vybrala nadnárodní firma a z neznámé dívky za tři týdny vyrobila produkt, který chce už jen potvrdit ve volbách. Podobnou rétoriku použil i šéf SNS Danko. Hrnko ve svém prohlášení doslovně uvedl: „Jako historika mě na celém produktu ESETu zaujalo zejména hluboké přesvědčení, že zlo je demokraticky zvolené a demokratickou moc vykonává politická reprezentace, která vykonává svůj mandát. Tedy politický nesouhlas okořeněný rozsáhlou, ničím nepodloženou kampaní je důvod, abych politického konkurenta vyhlásil za zlo a vyzval k jeho zničení! To je silná káva.“

Stala se společnost ESET cílem útoků CIA?

Kolem firmy ESET se v posledních letech objevilo několik zajímavých informací. Například podle portálu tomshardware.com (2017), wikileaks publikoval informace, podle kterých CIA dokáže obejít antivirovou a bezpečnostní ochranu společností: Comodo, Avast, F-Secure Zemana AntiLogger, Zone Alarm, Trend Micro, Symantec, Rising Panda Security, Norton, Malwarebytes Anti-Malware, EMET (Enhanced Mitigation Experience Toolkit), Microsoft Security Essentials, McAfee, Kaspersky, GDATA, ESET, ClamAV, Bitdefender, Avira a AVG.

Redakce CyberSec rovněž tvrdí, že mezi cíli CIA byli i ESET, Avast či Apple. Podle cybersec.sk však firma ESET všechny chyby, které zveřejnili na WikiLeaks, odstranila. WikiLeaks zveřejnil téměř 8 000 dokumentů americké CIA, informujících o softwarových produktech, které CIA používala při svých útocích vůči vybraným cílům.

Podle Cybersec se tedy česká AVAST Software a slovenská společnost ESET ocitly na seznamu společností, které byly podle WikiLeaks cílem americké tajné služby CIA. Zuzana Hošalová, tehdejší mluvčí společnosti ESET uvedla, že chyby, které WikiLeaks uvedl, již ve společnosti odstranili před několika lety, takže produkty společnosti ESET jsou bezpečné.

V podobném duchu v roce 2017 vystoupil i HN online, který uvedl, že CIA má dostatek nástrojů na sofistikovanou kybernetickou špionáž. Podle informací portálu se CIA snažila proniknout do softwarových produktů od telefonů po televizory (různé společnosti) či do operačních systémů Android, Windows, Mac a Linux, které tak mohly změnit na improvizovaný výzvědný nástroj. CIA se odmítla k aféře vyjádřit, spolu s Američany úzce spolupracovali i Britové. Podle zveřejněných informací existuje například i program, pomocí kterého americké a britské tajné služby dokázaly získat kontrolu nad televizory Samsung díky zabudovaným mikrofonům a nahrávali rozhovory i v době, kdy byla televize zdánlivě vypnutá. Televizory a další zařízení připojené na internet mohou být využívány k monitorování cíle.

Portál HN online rovněž uvedl, že je všeobecně známo, že tajné služby se stále snaží využívat slabá místa v technologických zařízeních k provádění svých aktivit. Podle některých indicií CIA může dokonce získat přístup k informacím i v zakódovaných aplikacích typu WhatsApp a Signal, které byly dosud považovány za bezpečné. Samozřejmostí je i zranitelnost telefonů iPhone od firmy Apple. Dokumenty, které byly zveřejněné WikiLeaks obsahovaly seznam bezpečnostních nedostatků systému iOS, které koupily americké zpravodajské služby, aby hledaly způsoby, jak proniknout do těchto zařízení. Jak uvádí portál, samozřejmě nehrozí, že by se běžní občané stali cílem výzvědné služby, ale je třeba používat všechny softwarové záplaty a všechna zařízení připojená k internetu musí být vybavena nejnovějšími verzemi softwarových bezpečnostních aplikací.

Jinak se však na ESET dívají Rusové. Ruský portál anti-malware.ru zveřejnil informaci, podle níž například Trend Micro a ESET úzce spolupracují s americkou CIA a nejsou jen obětí amerických útoků. Těžko posoudit takové tvrzení, evidentně se však ukazuje, že kromě neustále podsouvaných informací o kybernetických hrozbách ze strany Ruska nebo Číny se do hackerských útoků a odposlechuů zapojují ve velkém i Američané, stačí si vzpomenout například na kauzu odposlechů Merkelové apod.

Názor autora se nemusí shodovat s názorem redakce