O iniciativě hovořil čínský ministr zahraničních věcí Wang I a ruský ministr Sergej Lavrov jeho slova potvrdil.

Konkrétně: ve formátu Čína-Rusko-Indie bude projednána možnost vytvoření mechanismu konzultací ministrů obrany. Komentátoři nevylučují, že návrh na rozšíření formátu setkání v tomto „trojúhelníku" byl předložen na setkání Wang I a Sergeje Lavrova, které se konalo před třístranným jednáním. Tato iniciativa v případě realizace upevní roli tohoto formátu v hledání řešení krizových situací, domnívá se generální ředitel Centra politických informací Alexej Muchin: „Formát komunikace na úrovni ministrů obrany předpokládá koordinaci akcí s cílem nedopuštění eskalace ozbrojeného konfliktu, ať je to kdekoliv, včetně konfliktu mezi Indií a Pákistánem. Vytvoření této konstrukce může být přímou odpovědí tří zemí — Ruska, Číny a Indie — na agresivní politiku USA a jejich spojenců. V poslední době USA zvyšují vojenskou sílu v Evropě, lehkomyslně odstupují od smlouvy o raketách středního a kratšího doletu. Před Ruskem, Indií a Čínou se objevuje přímé ohrožení bezpečnosti. Právě proto v zájmu koordinace akcí a odvrácení jakékoliv agrese je navrhováno vytvoření pracovního formátu vzájemné spolupráce ministrů obrany. Není v tom nic, co by mohlo způsobit nerovnováhu v geopolitice."

Odborníci zatím nepředpovídají, jak se může vyvíjet nový mechanismus konzultací v rámci tohoto „trojúhelníku", jelikož každá z těchto zemí má své zájmy. Tento formát se však díky geopolitické síle každé země může stát jedním z nejvlivnějších na světě, domnívá se vojenský analytik, generálmajor ve výslužbě Pavel Zolotarjov: „Vojáci na rozdíl od politiků řeší svými metodami úkoly k zajištění bezpečnosti a předcházení konfliktům. Proto je iniciativa konzultací ministrů obrany užitečná. Logicky je i složení účastníků, jsou to tři největší státy na euroasijském území. To, že se někdy úkoly vojáků neshodují, politické zájmy států se různí, to je přirozený proces, který nesmí být překážkou provádění konzultací. Právě proto existují konzultace a setkání nejen vojáků, ale i politiků, aby se zjistilo, v čem se liší stanoviska a co udělat pro to, aby to nebránilo prosazování národních zájmů, zajištění regionální a globální bezpečnosti. Rozpory jsou normální proces a úkolem vojáků je zařídit, aby nepřerostly do konfliktů. Nacházet body sblížení je vždy možné, tím spíše, že stanoviska Ruska, Číny a Indie se v hlavních otázkách bezpečnosti shodují."

Ma Youjun, ředitel Centra ruských studií Chej-lung-ťiangské akademie společenských věd, se domnívá, že nový mechanismus může mít příznivý vliv na budování důvěry mezi Čínou a Indií: „V posledních letech se čínsko-ruské a rusko-indické vztahy vyvíjejí příznivě, ale na cestě rozvoje čínsko-indických vztahů jsou stále ještě hrboly. Především je značně ovlivnila událost na plošině Doklam. Nyní Čína, Rusko a Indie vytvořily mechanismus setkání ministrů zahraničních věcí a pokud tyto tři země budou chtít i nadále rozvíjet pragmatickou spolupráci, budou muset vytvořit více mechanismů vzájemné spolupráce, takových jako je mechanismus setkání ministrů obrany, mechanismus spolupráce mezi podniky a byznysem a také mechanismus spolupráce mezi vládami a místními úřady. Vytvoření mechanismů spolupráce může do značné míry předcházet a kontrolovat faktory nejistoty. Absence takového mechanismu v současné době zvyšuje pravděpodobnost třenic mezi Čínou a Indií. Proto je nutné mechanismus spolupráce mezi ministry zahraničních věcí Číny, Ruska a Indie doplnit v budoucnu vytvořením mechanismu konzultací na úrovni ministrů obrany."