Jak ukazují výzkumy čínských vědců z Dukeovy Kunshanské univerzity, v těch dnech, kdy je nebe modré a vzduch se zdá být čerstvý, na zemském povrchu se vytváří mnoho takzvaného troposférického ozónu. Na rozdíl od stratosférického ozónu, který chrání Zemi před sluneční radiací a jehož snižování následkem emisí skleníkových plynů se tak bojí ekologové, troposférický ozón je naopak po člověka škodlivý. Jeho působením je poškozován imunitní systém člověka, dochází ke zhoršování kardiovaskulárních a respiračních onemocnění. Tento problém je mimořádně aktuální na území Asie, kde je úroveň emisí skleníkových plynů vysoká a kde úřady aktivně bojují za čisté nebe. Podle výpočtů, které uvádějí vědci z Kunshanské univerzity, ke třem čtvrtinám všech úmrtí v roce 2016 přímo nebo nepřímo souvisejících s působením ozónu došlo v Asii. 316 tisíc lidí zemřelo v Číně, zatímco na všechny neasijské regiony světa připadlo 264 tisíc takových případů.

Znamená to, že přístup k ochraně životního prostředí se může změnit? Ředitel Jün-nanského Centra výzkumu ekologie a zemědělství Na Zhongyuan řekl v interview pro Sputnik, že nelze jednoznačně říci, že je ozón škodlivý. Je to stejné jako s jedy, které mohou být současně užitečné i škodlivé v určitých podmínkách. Podle odborníkových slov hlavním úkolem ekologické práce je optimalizace kvality života lidí v současných podmínkách.

„Na jedné straně, pokud na Zemi nebude ozón, nic živého nedokáže přežít, protože ozón chrání před sluneční radiací. Dokonce i některé nemoci se léčí pouze v podmínkách vysokého obsahu kyslíku, jako například léčení v hyperbarických komorách. V takových podmínkách na organismus působí mnohem více kyslíku než při normálních podmínkách a člověku je tak poskytováno efektivní léčení. Na druhé straně přílišné okysličení také škodí živým organismům, neboť ozón poškozuje dýchací systém, snižuje funkci plic. Klíčem k životu je získávání energie. Množství a kvalita získané energie jsou klíčovými podmínkami redoxní reakce. Ozón je neoddělitelným prvkem přírodní evoluce a nelze ho prostě jen tak prohlásit za nebezpečný. Je třeba se podívat na jeho koncentraci, pochopit, jestli se nachází v přípustné normě pro člověka, protože při normálních hodnotách hraje důležitou roli v zajištění životní aktivity. Ke snížení škodlivého působení ozónu je třeba přistupovat ze dvou stran: za prvé je nutné kontrolovat podmínky životního prostředí a snažit se obnovit přirozené podmínky, jako je zvýšení účinnosti fotosyntézy a také zvýšení účinnosti a rychlosti samočištění kyslíku a vodíku v atmosféře, zlepšovat kvalitu vzduchu. Za druhé, živé organismy musí zvyšovat svou odolnost vůči stresu," uvedl.

„Co se týče omezení zdrojů znečištění, takových jako jsou automobily, továrny apod., domnívám se, že se nikdo v současném světě nemůže vzdát cestování autem, letadlem, lodí. Nemůžeme se vrátit do doby kamenné, žít v jeskyních. Jsou to vše znaky moderní civilizace. Lidé musí postupně zlepšovat životní podmínky a životní prostředí. Nikdo nemůže zastavit rozvoj vědecko-technické civilizace. Klíčovou otázkou je to, jak můžeme využít dokonalé vědecko-technické prostředky, vědecké myšlenky a metody ke kontrole a odstranění všech negativních následků vědy a techniky."

Mimochodem, vědci z Kunshanské univerzity vůbec nenabádají k tomu, abychom přestali bojovat proti smogu kvůli problému s ozónem. Vysvětlují: troposférický ozón vzniká následkem fotochemické reakce, do níž vstupují těkavé organické sloučeniny a oxidy uhlíku. Tyto látky, které jsou nazývány také prekurzory ozónu, se také objevují v důsledku zvýšených emisí do atmosféry. Proto vědci zdůrazňují, že úřady a ekologové musí věnovat pozornost i boji proti emisím těchto látek a nesoustředit svou pozornost pouze na snižování obsahu mikročástic PM 2.5 ve vzduchu. Pokud bude docházet ke snížení emisí ve všech směrech, bude to mít pozitivní vliv na ekologii. Pokud se však zaměříme pouze na snížení smogu, svět bude mít nový problém, s nímž bude potom stejně těžké bojovat, docházejí k závěru vědci.