Venezuela podle Kpleru po uložení sankcí na konci ledna prudce snížila dodávky do USA, a to ze 484 na 149 tisíc barelů denně. Pokles vývozu do USA však započal už v 90. letech. Podle hodnocení americké agentury EIA se k roku 2017 jednalo o pokles z 1,5-1,9 milionů na 749 tisíc barelů denně.

Od ledna přitom celkový objem vývozu klesl přibližně o 10 %. V ropných nádržích se tak hromadilo přebytečné palivo.

Dne 27. února venezuelský ministr ropy Manuel Quevedo oznámil, že embargo, které uložily USA, neovlivnilo venezuelský ropný průmysl. Podle jeho slov se celkový celosvětový vývoz ze země v únoru držel na úrovni 1,2 milionu barelů denně. To zhruba odpovídá i verzi Kpleru.

Quevedo také oznámil, že Caracas našel náhradu za dodávky do USA a nyní prodává ropu Indii. Dodávky do této země v únoru vzrostly o 400 tisíc barelů za den.

Kromě toho země, které podpořily samozvaného prezidenta Juana Guaida, nezavedly vlastní sankce, ale pokračovaly v nákupu venezuelského paliva. Jedná se o země jako je Velká Británie, Norsko, Švédsko a Španělsko.

Krize ve Venezuele vyvrcholila koncem ledna, když se šéf opozice Juan Guaidó prohlásil se za dočasného prezidenta země. Spojené státy následně uvalily sankce proti současnému prezidentovi Nicolasovi Madurovi, a také státnímu ropnému podniku PDVSA. Účty společnosti ve Spojených státech byly zmrazeny a možnost využívat finanční prostředky na nich je povolena pouze za předpokladu, že nebudou poskytnuty současné vládě.