Upřesnění majetkových práv na zlaté zásoby členských států žádají europoslanci Marco Valli z Hnutí pěti hvězd a Marco Zanni z Ligy, který poskytl rozhovor Sputniku Itálie.
Co nám můžete říct o svém návrhu ohledně italských zlatých rezerv?
Fakticky není jasné, kdo může disponovat těmito rezervami?
Dnes neexistuje zákon nebo pravidla, jež by stanovila přednostní práva držitelů tohoto zlata. Připomenu, že jeho větší část neleží v trezorech Centrální italské banky, ale v zahraničí, v USA a Velké Británii. Ale ani tady není vše průhledné. Bankitalia dostává každý rok od držitelů svého zlata certifikát, podle kterého mají u sebe toto zlato, a jeho množství odpovídá dohodnutému, avšak Itálie nemá ani možnost vykonat inspekční návštěvu, aby prověřila, že tomu tak skutečně je.
Tedy, víme, že nic nevíme…
V podstatě ano. Tím spíš, že máme před sebou příklad Venezuely, která požádala o repatriaci malé části zlaté rezervy, ale narazila na potíže, poněvadž země držitelka uvedla různé příčiny, aby nemusela vrátit peníze. Takže podle mého názoru bude dalším tématem po zjištění majetkového práva právě repatriace, abychom měli možnost přímé kontroly nad italskými zlatými zásobami.
Může být zlatá rezerva na něco v nejbližší době vydána?
Dá se říct, že novela zákona Claudia Borghiho, stejně jako váš požadavek ohledně upřesnění statusu zlaté rezervy, je poselství adresované EU, která nastolila režim, při němž nemají státy stejná ekonomická práva? Jak dnes hodnotíte ekonomické vztahy mezi Itálií a EU?
Tyto vztahy se dají označit za nezdravé. Naše vláda byla vystavena bouřlivé kritice, poněvadž chtěla získat zdroje pro ekonomický manévr, který má pomoci mnohým občanům. Kvůli tomu, že se tento manévr plánoval při nevelkém rozpočtovém schodku, Evropa na nás krutě zaútočila a obvinila z nedodržování pravidel a ohrožení existence eurozóny. Jako příklad země, která dodržuje pravidla a napravuje svoji ekonomickou situaci, uvádějí Španělsko.
Avšak, podíváme-li se na rozpočtový schodek Španělska za posledních 6-7 let, uvidíme, že vždy byl vyšší než 3 %, přičemž Španělsku bylo dovoleno mít v některých letech schodek 5-7 %, jednou dokonce 9 %! Podle stejného principu bylo Francii, kde protestují žluté vesty, dovoleno překročit práh 3 %. Je zřejmé, že různé státy EU nemají stejná práva, když jde o plánování rozpočtu.