Informuje o tom ČTK. Uvádí se, že většinu poptávky zejména v méně kvalifikovaných pozicích pokrývají cizinci, kterých v metropoli pracuje zhruba 200.000 a tvoří pětinu zaměstnanců.

„Nejméně každý pátý aktivní pracovník působící na pražském trhu práce je cizinec, zatímco v průměru ČR je to 'pouze' každý desátý," praví se v materiálu IPR.

Je pozoruhodné, že každý třetí zaměstnaný cizinec v republice pak podle dostupných dat pracuje v Praze.

Dále se podotýká, že zahraniční pracovníci jsou ponejvíce zaměstnáni ve stavebnictví, obchodě, ubytování a pohostinství.

Poznamenává se, že velký nárůst lze v posledních letech pozorovat v kategorii „administrativní a podpůrné činnosti", kam spadají například úklidové práce či bezpečnostní činnosti. Mezi lety 2010 a 2017 počet pracovníků v těchto oblastech podle analýzy vzrostl na pětinásobek.

Další analýzu na toto téma připravil Sociologický ústav AV, který, na rozdíl od IPR, jenž vychází ze statistických údajů ministerstev, pracuje i s výsledky dotazníkového šetření mezi zhruba tisícovkou pražských cizinců.

Podle ústavu, v hlavním městě ČR se nejvíce koncentrují cizinci ze zemí mimo EU, zatímco například Slováci, Poláci či Němci žijí často v příhraničních oblastech. Výjimku tvoří Vietnamci, kteří jsou rozprostřeni rovnoměrně, ale více jich je u hranic s Německem.

Tato studie ukázala, že počet cizinců vzrostl z 61.203 v roce 1996 na 206.656 v roce 2018.

Průzkum ukázal, že dvě třetiny cizinců v Praze tvoří občané států mimo EU. Ke konci června roku 2018 šlo nejčastěji o občany Ukrajiny (49.306), Ruska (23.338), Vietnamu (12.765), USA (6556) a Číny (4967). Nejvíce přihlášených cizinců žije v centru města, nejméně na periferii.

Na závěr publikace uvádí, že průměrný věk cizinců v Praze je 38 let. Statistické údaje o vzdělání podle autorů schází, ve vzorku respondentů bylo nicméně 38 procent tázaných vysokoškolsky a 44 středoškolsky vzdělaných.

„Podíl migrantů se základním vzděláním činil méně než pět procent. U Rusů byl podíl vysokoškolsky vzdělaných nadpoloviční, naopak u Vietnamců je to jen pětina a 17 procent respondentů měla pouze základní vzdělání," praví se ve článku.