Vědci rozebrali údaje získané v průběhu experimentu, který byl proveden v roce 2004 na detektoru elementárních částic v laboratoři Thomase Jeffersona. Jádra uhlíku, hliníku, železa, olova a také deuteria (izotopu vodíku, který obsahuje v jádru proton a neutron) byla ozařována elektrony s energií 5,01 gigaelektronvoltů. Detektory přitom registrovaly jak vybité částice, tak i rozptýlené elektrony.

Získané výsledky potvrdily vznik korelací krátkého dosahu (short-range correlations) mezi protony a neutrony, které působí několik vteřin. Přitom se jejich struktury dočasně překrývají. Výzkumníci odvedli funkci pro bližní korelace, která popisuje efekt EMC — nesoulad mezi impulzy ve volných protonech, neutronech a nukleonech ve složení atomových jader. Podle tohoto modelu napomáhají korelace novému rozdělení kvarků a mění jejich impulzy.

Efekt EMC objevili v roce 1983 vědci CERN ve složení Evropské mionové kolaborace (European Muon Collaboration). I když bylo na toto téma uveřejněno přes tisíc vědeckých studií, jednoznačné vysvětlení tohoto jevu dosud chybí a v souvislosti s tím je označován za jeden z nevyřešených fyzických problémů.