Zpravodaj Sputniku Polsko zjistil vyhlídky Polska a Litvy na dodávky LNG do celé Evropy a další osud těchto států v plynárenském průmyslu v rozhovoru se šéfredaktorem analytického časopisu Geoenergetika.ru Borisem Marcinkevičem.

Je to i pro nás drahé

Jakou cenu mají zaplatit Litva a Polsko za přání být hlavním vývozcem LNG? Která země bude bránou LNG v Evropě?

Je jasné, že americký plyn bude dražší, protože se těží podle jiné technologie. Původně dražší. Aby vznikla brána, je třeba nejen otevřít okno nebo dveře, ale něco za nimi mít. Litva je dnes spojena dálkovými plynovody s Estonskem a Lotyšskem. S nikým jiným. Má spojení s Běloruskem, je to dálkový plynovod Minsk-Vilnius, který patří Gazpromu. Gazprom ale bude sotva přijímat odkudkoli LNG. Estonsko a Lotyšsko odmítly kupovat plyn poté, co Litva porušila v roce 2014 jednostranně třístrannou smlouvu.

Ani jedna, ani druhá strana nehodlá kupovat drahý plyn, aby se zavděčila Litvě (pozn. v roce 2009 byla podepsána třístranná smlouva mezi Lotyšskem, Litvou a Estonskem o místě regazifikačního terminálu v Lotyšsku, blíže k podzemní plynové nádrži, Litva ale tuto dohodu jednostranně porušila).

Zemím, se kterými máte špatné vztahy, je marné nabízet drahý plyn, zatímco Lotyšsko a Estonsko kupují značně levnější plyn od Gazpromu. Takže není jasné, kam má proudit LNG z litevského terminálu Independence v Klaipédském přístavu. Jedině do Litvy.

Šance ale existuje vždy

Jaké šance má Polsko? Dokáže snad samo ztělesnit tuto ideu?

Situace s Polskem je naprosto stejná. Kam vedou dálkové plynovody z Polska? Nikam. Jeden vede z ukrajinského území, přes které dostává tato země plyn z Ruska. Je možné, že se Polsku podaří vnutit americký zkapalněný plyn Ukrajině, dá se to ale označit za byznys?

Další dálkový plynovod, který jde přes Polsko, je Jamal-Evropa (z Ruska přes Bělorusko a Polsko do Německa). Polsko vlastní tento plynovod spolu s Gazpromem. Gazprom ale sotva pustí drahý plyn, který patří neznámo komu, proto není zatím jasné, jakou bránou a do čeho se může stát Polsko.

Polsko má ale rovněž terminál na LNG ve Svinoústí. Co s ním?

Terminál ve Svinoústí je napojen na polskou síť rozdělení plynu. Rozdělení mezi konečnými odběrateli.
Žádné jiné plynovody tam nemají. Prostě neexistují. Potrubí vede do chemického kombinátu, který se nachází v nedalekém Štětínu. Tento plyn zabezpečuje fungování řady elektráren v Polsku, ale nikam jinam nejde. Spojení má být mnohem delší, aby mohla být vytvořena brána.

Cokoliv, ale hlavně ne Rusko

Vypadá to tak, že Gazpromu je jedno, komu dodává plyn, kdežto Litva a Polsko jsou ochotny mít ztráty, jen aby nepoužívaly ruský plyn?

Ano, vypadá to tak. Evropská komise má teoreticky plány ohledně spojení Litvy a Polska plynovodem interkonektorem (pozn. plynovod pro obě země) po ukončení výstavby Baltic Pipe, bude-li jednou vůbec ukončena.

Tento plynovod měl jít dál na sever, do Litvy, a sovětským potrubím do Estonska, z Estonska pak do Finska. Jenže bude Finsko chtít kupovat plyn, který jde takovou cestou, a bude-li uskutečněno spojení s Baltic Pipe ve Svinoústí? Tohle se zatím neplánuje. Situace je naprosto nejasná.

Také dodávky Gazpromu evropským zemím překročily v roce 2018 200 miliard kubíků.

Loď, jež kotví v Klaipédském přístavu, pojme 4 miliardy kubíků ročně, a když si představíme, že se to nějakým zázrakem (ale jakým?) dostane na evropský trh, bude to činit 2 % dodávek Gazpromu. Tohle je ale možné pouze po vybudování spojovací sítě, která napojí terminál v Klaipédě na plynový trh Evropské unie.

Pro potěšení Litvy

Takže vůbec není reálné, že se Litva nebo Polsko mohou stát lídry v rozdělení LNG na evropském území?

Aby se dalo rozdělovat, je třeba se aspoň napojit na tento trh, na kterém chcete něco rozdělovat. V případě plynu to znamená plynovody. Které ale nejsou. Možná, že se v plánech jednou objeví.

Ale jenom v nějaké radostné polské nebo litevské budoucnosti. Potřebují nové dálkové plynovody, mají-li na to peníze, aby dokázaly ročně přečerpat 2-3 miliardy kubíků plynu. Můžeme jim popřát hodně úspěchů v nalezení odběratelů, kteří budou kupovat plyn o 30-40 % dražší než ruský.

Dá se v tomto případě mluvit o společném polsko-litevském projektu, aby se našlo aspoň nějaké východisko ze vzniklé situace?

Mohou vybudovat dálkový plynovod mezi sebou. Když budovali plynovod za účelem skladování plynu v Klaipédě, převzala Litva na sebe všechny finanční závazky ve výši 200 milionů eur (pozn. délka plynovodu činí 180 km). Kde má Litva vzít peníze na tento projekt a jak se bude rentovat nové potrubí? Není jasné. Chce to mít stabilní partnery pro dlouhodobé smlouvy.

Plynovod dokáže vrátit investice pouze v případě, že ho užívají. Chce to ale mít zákazníky, jež budou kupovat dražší plyn než ten, co nabízí Rusko. Jsou v Evropě státy, které pro potěšení Litvy budou kupovat plyn o 30 % dražší a s ohledem na to, že Litva bude také chtít něco vydělat, přibližně o 50 %, ukáže čas.