V minulém roce Evropa zažila nevídané teplo. Průměrná teplota zde byla o 1,8 stupně Celsia vyšší než obvykle, ale nejvíce stoupla právě v České republice. Teplota se ve srovnání s průměrem zvedla až o plus 2,5 stupně Celsia. Tyto údaje zveřejnila organizace Berkeley Earth, která analyzovala období mezi lety 1951 a 1980.

Podobná situace jako v ČR byla pouze v Arménii. Horko ale panovalo i ve zbytku střední Evropy. V Německu a Rakousku byla změna plus 2,4 stupně a na Slovensku plus 2,3 stupně.

Čeká nás období nového počasí
„Takto vysoká teplotní odchylka souvisí s trendem nárůstu teploty vzduchu ve střední Evropě a je velmi pravděpodobné, že extrémní roky budou v budoucnosti nastávat stále častěji. Pokud byl ze současného pohledu rok 2018 extrém, z budoucího pohledu může být takto vysoká odchylka úplně normální," uvedl pro iDNES.cz Ondřej Lhotka z Ústavu fyziky atmosféry AV ČR.

Loňský rok byl podle nejstarší tuzemské meteorologické stanice v pražském Klementinu vůbec nejteplejší od začátku měření v roce 1775. Průměrná teplota dosáhla 12,8 stupně Cesia. Přitom na hranici 12 stupňů se teplota dostala poprvé v roce 2000.

„Ze studií vyplývá, že proces oteplování se spíš zrychluje. Co se v současnosti děje, není vybočení z normálu, ale začátek nového klimatického období," popisuje Cílek.

Svou roli hraje také náhoda
Celková teplota Země byla loni o 0,8 stupně vyšší, než je běžné. Výkyvy teplot se nejvýrazněji projevily ve střední Evropě, ale to ještě nemusí znamenat nic konkrétního.

„Vzhledem k tomu, že takto vysoká odchylka byla zaznamenána pouze v jednom roce, spíše než specifičnost regionu bude hrát roli faktor náhody," doplnil Lhotka.

V našich podmínkách je nebezpečný především nedostatek vody v půdě a ten mohou negativně ovlivnit i mírné zimy. I když můžeme zažívat extrémní mrazy, celkově hrozí, že bude zimní období kratší. Přes zimu bude více pršet a méně sněžit, sníh navíc bude odtávat mnohem dříve.

„V zimním období se tedy dostane méně vláhy do půdy a spodních vod, a to by mohlo negativně ovlivnit průtoky řek v teplém půlroce," uzavřel Ondřej Lhotka z Ústavu fyziky atmosféry AV ČR.