Gerlocha zarazilo prohlášení předsedy Senátu Jaroslava Kubery o tom, že se část senátorů staví proti jeho nominaci.

„Domníval jsem se, že v Senátu mám dobré renomé, a to jak díky účasti na řadě odborných akcí v Senátu, tak i v tom, že jsem často zastupoval skupiny senátorů při jejich návrzích na zrušení zákonů u Ústavního soudu," uvedl Gerloch v rozhovoru pro Parlamentní listy.

Podle něj to souvisí s atmosférou hysterie ve společnosti, která není příznačná pouze pro Česko.

„Připomněl bych konkrétně i nedávné projednávání soudce Nejvyššího soudu v USA, které se týkalo jeho údajného obtěžování spolužaček. Tak doufám, že někdo nevystoupí s tím, že jsem v mateřské školce obtěžoval nějakou spolužačku," zažertoval profesor.

Senátoři mu ale vytýkají, že některými svými stanovisky stranil Miloši Zemanovi. Jednalo se o případ, kdy Zeman argumentoval, že předvolební výjezdy do krajů nejsou kampaní, že nemusí jmenovat ministrem zahraničí Miroslava Pocheho či, že bylo nezákonné vydat do USA údajného ruského hackera Jevgenije Nikulina.

„Už jsme se mnohokrát přesvědčili, že obhájí prezidentovi prakticky cokoli," uvedl k tomu senátor Tomáš Czernin (TOP 09). „Pro výkon funkce ústavního soudce to však nepovažuji za nejlepší předpoklad, soudce musí mít smysl pro spravedlnost a prosazovat ji i proti tlaku politiků. Tím se liší dobrý soudce od dobrého advokáta," dodal.

K tomu Gerloch uvedl, že se v řadě případů nejednalo o stanovisko pro Kancelář prezidenta republiky a samotná kampaň proti ní začala ještě předtím, než byl jmenován. Výjimkou bylo pouze stanovisko k vydání Nikulina, které se však týkalo o stavu extradičního řízení a řízení o udělení mezinárodní ochrany.

„Jedná se tedy o určitou kolizi situace, kdy je požadováno ze strany jednoho nebo více států, aby byl někdo vydán k trestnímu stíhání, a současně tato osoba žádá o udělení mezinárodní ochrany podle mezinárodního práva nebo vnitrostátního práva o udělení azylu," vysvětlil profesor. „Ten závěr stanoviska, který byl obecný, se netýkal konkrétní osoby… ale toho, že pokud neskončilo řízení o mezinárodní ochraně z hlediska lidských práv, nemůže být vydán, teprve až když jsou vyčerpány všechny opravné prostředky, nebo až marně uplynou lhůty k jejich podání."

Přitom podotkl, že se nestaví dobře k výrokům prezidenta Zemana, který řekl, že lidé, kterým se nelíbí ČT, mohou místo plateb koncesionářských poplatků posílat peníze na veřejně prospěšné účely.

„To správné není, protože podstatou právního státu je samozřejmě dodržování zákonů všemi, ať už orgány státu, ale také fyzickými, právnickými osobami, a tedy i dodržováním rozhodnutí, které ze zákonů vycházejí," řekl Gerloch.