Během světové ekonomické krize před deseti lety ruská burza ztratila tři čtvrtiny své hodnoty. Před pěti lety v důsledků sankcí a propadu ropných cen rubl ztratil oproti dolaru polovinu své hodnoty. Rusko zasáhla nejdelší recese za období vládnutí Vladimira Putina.

Jak upozorňují novináři Bloombergu, Moskva poté přijala jedny z nejtvrdších úsporných opatření ze všech velkých ekonomik. Letošní výdaje ruského rozpočtu dosahují kolem 270 miliard dolarů, což není ani polovina výdajů amerického ministerstva obrany. Rusko je jednou ze tří zemí uskupení G20, která měla rozpočtový přebytek a má zdaleka nejnižší dluh.

Podle informací Bloombergu, který odkazuje na tři informované zdroje, na podzim roku 2016 Putin za zavřenými dveřmi přijal rozhodnutí, které překvapilo všechny jeho ekonomické poradce. Veškeré příjmy z prodeje ropy při ceně nad 40 dolarů za barel měly jít do ruských rezerv. Jednalo se o ten pesimističtější scénář. Cíl 40 dolarů za barel nebyl ani polovinou průměrné ceny ropy v předchozím desetiletí.

Toto rozhodnutí bylo přijato kvůli zvyšujícím se politickým rizikům. Ekonomika klesala a Rusko zahájilo riskantní vojenskou operaci v Sýrii. Kromě toho v prezidentských volbách v Kremlu údajně čekali vítězství protirusky naladěné Hillary Clintonové, která přirovnala Putina k Hitlerovi.

Ruská vláda snižovala výdaje, kde se dalo a rozpočtové škrty se dokonce dotkly i obrany. „Centrální banka se vzdala své nákladné a neúspěšné politiky obrany rublu a místo toho začala hromadit zlato a jüany a bez varování zlikvidovala většinu amerických cenných papírů," píše Bloomberg.

Tato opatření získala podporu Mezinárodního měnového fondu a dalších finančních institucí. Agentura Moody's tento měsíc po rozhodnutí S&P zvýšila suverénní rating Ruska zpět na investiční úroveň. Jejich analytici předpokládají, že Rusko získalo „neprůstřelnou vestu, která dokáže absorbovat dopad dalších sankcí".

Tato tvrdá opatření však vedla ke značnému snížení popularity ruského prezidenta. Hospodářský růst je stále slabý, reálné příjmy nadále klesají, úrokové sazby jsou poměrně vysoké, inflace začíná stoupat a důchody přestaly růst. Kromě toho po svém vítězství ve volbách v březnu minulého roku Putin podepsal zákon zvyšující věk odchodu do důchodu o pět let. Zvýšení DPH dále snižuje kupní sílu obyvatelstva, což spolu s růstem spotřebitelských dluhů prohlubuje nespokojenost veřejnosti.

Díky těmto opatřením však byla dosažena makroekonomická a rozpočtová stabilita, cituje Bloomberg Jaroslava Kuzminova, děkana Vyšší školy ekonomické v Moskvě.

„Vedení naší země rozhoduje podle velmi konzervativního scénáře: šetřit, kde to jen jde, a utrácet co nejméně," uvedl Kuzminov.

Za poslední čtyři roky rezervy centrální banky vzrostly o 125 miliard dolarů na 475 miliard. Jsou teď páté největší na světě. Ve svém poslání k Federálnímu shromáždění Putin oznámil, že „poprvé v našich dějinách naše rezervy zcela pokrývají náš zahraniční dluh, jak státní, tak i komerční".

„(Putin, pozn. red.) dal jasně najevo svým voličům, že Rusko je obléháno jak západními finančními institucemi, tak i silami NATO. Rovněž dal najevo, že nehodlá opakovat stejnou chybu jako Sovětský svaz a neodhodlá se ke katastrofickým výdajům," konstatuje Bloomberg.