Barokní kostel v Mikulově prochází rekonstrukcí už několik měsíců. U oltáře svatého Jana je nyní provizorně překrytý otvor v zemi a přesně ten je vstupem do podzemního prostoru, o kterém dosud se dříve nevědělo. Na farnosti si přitom mysleli, že kostel už kompletně prozkoumali, včetně jeho podzemních částí.

„To, že je kostel podsklepený, jsme věděli. Před křestní kaplí je v podlaze kámen, který vypadá jako náhrobní, a pod ním se ukrývá vstup do podzemní krypty. To je poměrně členitý prostor, který je zaklenutý a podpírají ho sloupy. Zajímavý je i tím, že jím protéká Mikulovský potok," vysvětluje Hana Tomková, administrátorka mikulovské farnosti, která má na starosti celý proces obnovy kostela.

Navíc byl před nedávnem proveden stavební a historický průzkum kostela, ale ani při něm byl nalezen další sklepní prostor, který se nyní objevil. Dělníci úplnou náhodou našli malou podzemní kobku u bočního oltáře svatého Jana.

„Byla ukrytá pod dlažbou bez jakéhokoli náznaku, že by tam mohl být vchod. Teprve když se rozebrala dlažba kolem oltáře, objevili jsme pod ní náhrobní kámen. Přišlo nám líto ho na místě nechávat, proto jsme ho vyzvedli. A pod ním se pak objevil vstup do nevelkého sklepa," popsala Tomková tento nečekaný objev.

Společně s historikem mikulovského zámku Miroslavem Koudelou kámen prozkoumali. Zatím však nepřišli na to, kdo ho tam umístil a proč.

Kromě německých nápisů geboren a gestorben (narozený a zemřelý) objevili už jen letopočet 1533. Samotný kostel v dnešní podobě byl přitom postaven až v roce 1679, když nahradil původní špitální kostel z poloviny 14. století.

Pravděpodobně při stavbě starý náhrobní kámen dělníci použili jako stavební materiál pro kryt sklepení. „Kolem špitálního kostela byl zřejmě hřbitov. Alespoň podle množství kostí, které se našly, když jsme kopali kanály kvůli sanaci vlhkosti," vysvětluje Tomková.

K čemu však malé sklepení sloužilo, zatím není jasné. Mohli jej používat k pohřbívání, ale to jsou pouhé domněnky. Několik kostí se zde sice našlo, ale celkově byl prostor čistý a zdi překvapivě zachovalé.

Kostel i sousední studentskou kolej, kde dnes sídlí gymnázium, nechal postavit řád piaristů. Mikulov byl prvním místem na sever od Alp, kde působili tito řeholníci zaměřující se na vzdělávání.

„Tady, přímo u svatého Jana, působili i dva světci z řádu piaristů — polský kněz Stanisław Papczyński a italský kněz Pietro Casani," zdůraznil farář místního kostela Oldřich Chocholáč.

Právě na působení piaristů, které skončilo po druhé světové válce, nalézají restaurátoři při současné opravě kostela mnoho odkazů. Například byl nalezen průchod, kterým se procházelo do rajského dvora kláštera, původní zazděná okna i výmalbu z první fáze stavby.

V kostele se bude pracovat ještě několik let. Kromě stavební části se totiž restaurují i velkolepé fresky rakouského umělce Franze Antona Maulbertsche, kamenné prvky i oltáře.

Kromě písemných záznamů se v paměťové schránce dochoval i soubor drobných předmětů. Mezi nimi jsou vojenské kříže, mince i bankovky, ostatky světců či medailonky a křížky.