Ruský prezident Vladimír Putin varoval Spojené státy před nasazením jaderných zbraní střední třídy v Evropě a uvedl, že jeho země se zaměří na samotné Spojené státy a nikoli pouze na země, kde budou tyto střely umístěny.     

Ve svém každoročním projevu před Federálním shromážděním, Putin uvedl, že Rusko nevyhledává konfrontaci a nepodnikne první krok k vyslání raket v reakci na rozhodnutí Washingtonu stáhnout se z historické smlouvy k kontrole jaderných zbraní z dob studené války.

Nicméně, Putin varoval před „rozhodnou“ reakcí na jakékoliv nasazení s tím, že tvůrci politiky v USA, z nichž někteří tvrdili, že jsou posedlí americkou výjimečností, by si měli předtím, než podniknou nějaké kroky, spočítat rizika.

„Je to jejich právo přemýšlet, jak chtějí. Ale umí počítat? Jsem si jistý, že ano. Nechme je spočítat rychlost a rozsah zbrojních systémů, které vyvíjíme,“ řekl Putin.

„Rusko bude nuceno vytvářet a nasazovat typy zbraní, které mohou být použity nejen v těchto oblastech, z nichž pochází přímá hrozba proti nám, ale také ve vztahu k těm územím, kde se dnes nacházejí řídící centra.“

Americký ministr zahraničí Mike Pompeo oznámil dne 1. února, že Washington pozastavuje Smlouvu o likvidaci raket středního a krátkého doletu (INF) na 180 dní a později se z ní úplně stáhne, pokud Moskva nezastaví to, co označil za „porušování“.

Americký prezident Donald Trump v loňském roce oznámil, že Washington odstoupí od smlouvy, která byla podepsána koncem studené války v roce 1987 americkým prezidentem Ronaldem Reaganem a sovětským vůdcem Michailem Gorbačevem.

Podle této smlouvy bylo oběma stranám zakázáno vyrábět jaderné rakety s doletem od 500 od 500 do 5500 kilometrů a vedla k likvidaci téměř 2700 raket krátkého a středního doletu. Smlouva také zakazovala rozmisťování raket krátkého a středního doletu v Evropě.

Washington trvá na tom, že nová ruská raketa 9M729 porušuje smlouvu a měla by být okamžitě demontována.

Rusko minulý měsíc toto tvrzení vyvrátilo tím, že odhalilo raketu a její klíčové specifikace. Generálmajor Matěvský, ruský velitel raketových a dělostřeleckých jednotek, uvedl, že maximální dosah rakety je asi 480 kilometrů, což je v rámci toho, co je povoleno v INF.

Putin dne 2. února reagoval na rozhodnutí USA tím, že také pozastavil dohodu a povolil svým vojenským silám, aby pokročily ve vývoji nových raket.

Nicméně uvedl, že Moskva nebude nasazovat žádné nové rakety, pokud tak Washington neučiní, protože Rusko nechce vstoupit do nového závodu ve zbrojení s USA.

Putin ve středu také uvedl, že je připraven, s velkou neochotou, eskalovat, pokud tak učiní Spojené státy a dodal, že Rusko nadále aktivně vyvíjí zbraně a raketové systémy, aby zajistilo, že bude pro takovou možnost dobře připraveno.

Ruský vůdce také uvedl, že jakýkoli krok USA k nasazení nových střel v Evropě by znamenal přímou hrozbu pro jeho zemi a že to nenechá bez odpovědi, protože takové nasazení by drasticky snížilo čas, který by byl zapotřebí pro USA zasáhnout Rusko.

Putin uvedl, že Moskva usilovala o dobré vztahy s Washingtonem, ale byla v případě potřeby připravena na obrannou reakci. „My víme, jak to provést a my tyto plány okamžitě implementujeme, jakmile odpovídající hrozby vůči nám se stanou realitou.“