Vědci dospěli k závěru, že naleziště je přirozeně utvořeno zástupem doleritů. Na rozdíl od obelisků ve starověkém Egyptě bylo velmi snadné je ze skály dostat a vtlačit mezi ně klíny.

Neopracované monolity získané ze stěn lomu byly spouštěny na kamenných nebo hliněných plošinách, které sloužily jako nakládací plošiny. Klíny byly vyrobeny z poměrně měkkého argilitu, aby se zabránilo náhodnému poškození doleritů.

Kusy černého uhlí nalezené v lomu umožnily stanovit přibližnou dobu používání ložiska, tedy asi tři tisíce let před naším letopočtem, což se shoduje s datem vzniku Stonehenge. V údolí pod Carn Goedogem bylo objeveno naleziště ryolitu. Ryolit je dalším druhem hornin, který se používal při stavbě kromlechů.

Vědci věří, že Stonehenge byl původně kromlech z neopracovaných modrých kamenů, které byly zasazeny do otvorů — jam umístěných na vnější straně budovy. Obrovské sarsenové kameny, které tvoří kruh o průměru asi 30 metrů, byly přivezeny o 500 let později. Vědci také zpochybnili hypotézu, že byly doleritové monolity dopraveny po moři. Domnívají se, že balvany byly přivezeny po souši.

Jeden z kamenolomů, kde byly těženy modré kameny, jež tvoří vnitřní kruh megalitu, se nachází v kopcích v Pembrokeshire (západní Wales) u naleziště Carn Goedog (300 km od Stonehenge). Vědci mají za to, že nejméně pět kromlechových monolitů pochází právě z této oblasti.