Proč jsou potřeba rezervy
K únoru se objem zlatých a valutových rezerv Centrální banky RF odhadoval na 475 miliard dolarů. To je znatelně více, než činí celkový státní dluh (453 miliard). Tato částka téměř trojnásobně přesahuje normy doporučované Mezinárodním měnovým fondem (MMF).
Jejich nahromadění hodně pomohlo rozpočtové pravidlo – všechny zisky z ropy a plynu, které přesahovaly cenu ropy 40 dolarů za barel uvedenou v rozpočtu, mířily do státní pokladny. A to i přesto, že barel ropy značky Brent v minulém roce stál v průměru kolem 70 dolarů.
Něco jako airbag
V roce 2014 prováděla Centrální banka valutové intervence, aby podpořila rubl a zachránila ekonomiku před následky ekonomické krize. V důsledku toho se rezervy okamžitě snížily o 25 %.
Avšak od roku 2015 se zásoby zase obnovují. Například od února minulého roku se rezervy doplnily o 27 miliard dolarů. Takové tempo patří k jedněm z nejvyšších mezi největšími ekonomikami světa.
Centrální banka tuto politiku provádí důsledně. A není divu – sankční nátlak sílí a Rusko tak aktivně formuje jakýsi airbag.
Za růst zlatých a valutových rezerv však země nevděčí jen rozpočtovému pravidlu a poměrně vysokým cenám ropy. Ať už to zní jakkoli paradoxně, napomohly tomu také americké a evropské sankce.
Sankce jako pomoc
„Kvůli sankcím nemohly největší ruské banky a ropné společnosti obnovit úvěry západních bank. Proto splácely dluhy v termínu a tím snižovaly podíl půjčených prostředků. Výsledkem je akumulace volného kapitálu,“ podotýká americký deník The New York Times.
Solidní objem zlatých a valutových rezerv je jakousi pojistkou proti sankčním rizikům a podporuje bezpečnou úroveň národní ekonomiky. Je obzvláště důležité, aby rezervy pokrývaly celý zahraniční dluh. Znamená to tedy, že ruské ministerstvo financí může v případě nutnosti dluh kdykoli zaplatit.
Zlato místo dolarů
V posledních deseti letech se struktura ruských rezerv podstatně změnila. Investice do amerických státních dluhopisů se snížily na minimum, zato se však až desetinásobně zvýšil podíl zlata – na 90 miliard dolarů. Jde tedy o 18 % celého objemu zlatých a valutových rezerv.
Zlato z hlediska rozvoje finančního systému nemá žádnou alternativu. Jedná se o ochranu před valutovými riziky, pojištění proti sankcím a samozřejmě jde i o možnost, jak si vydělat. Každá měna, ať už jde o dolary nebo eura, je těžce zatěžována dluhy. A dluhy by mohly v dlouhodobém hledisku skončit odpisem. V případě krachu dolarového systému si zlato jednoznačně zachová svou hodnotu.
Dolaru je však stále méně důvěřováno. Centrální banka snížila jeho podíl na zlatých a valutových rezervách více než dvojnásobně, a to ze 46 % na pouhých 22 %. Na jaře minulého roku převedl regulátor z americké měny na eura a jüany až jednu pětinu mezinárodních rezerv – téměř sto miliard dolarů.
Podobná opatření Centrální banky by mohla poněkud snížit likviditu mezinárodních rezerv, nyní jsou však zlaté a valutové rezervy vystaveny menšímu riziku znehodnocení. Dluhopisy USA jsou totiž stále levnější. Snížení objemu dolarových aktiv bylo navíc zajištěno především prodejem amerických cenných papírů.
Názor autora se nemusí shodovat s názorem redakce