Sputnik.International posoudil projev Angely Merkelové s Mohammadem Marandim, docentem anglické literatury a orientalistiky a děkanem katedry mezinárodních výzkumů Teheránské univerzity.

Co si myslíte o rázném projevu Angely Merkelové?

Myslím si, že je to součást mnohem širšího obrazu. Domnívám se, že se Spojené státy pod vedením Donalda Trumpa izolují na mnoha úrovních. USA mají spory s Čínou, protože pravděpodobně považují Čínu za největší dlouhodobou hrozbu pro sebe samé. Mají spory také s Ruskem. Kupodivu za to ale nemůže Trump, nýbrž jeho oponenti, kteří ho chtějí připravit o post prezidenta, a právě proto démonizují Rusko. A samozřejmě i sám Trump je proti Evropě a terorizuje ji. Tím, že odstoupil od dohody, vyvolal nepřátelskou reakci větší části našeho regionu, včetně Íránu. Takže v podstatě izoloval Spojené státy od větší části světa. A myslím si, že prohlášení Merkelové o roztříštěném světovém řádu odráží právě onu realitu, v níž ještě před několika lety Spojené státy vedly obrovskou koalici lidí či režimů. Nyní, když se koalice ve značné míře rozpadla, jsou nespokojeni dokonce i ti, kteří v ní zůstali.

Angela Merkelová rovněž podotkla, že by Rusko nemělo být odstraněno ze sféry globální spolupráce. Před tím kritizovala rozhodnutí USA odstoupit od smlouvy INF a prohlásila, že to uvrhne Evropu do nevýhodné situace. Jak byste charakterizoval nynější vztahy mezi Evropou a USA?

Myslím si, že se Američané v každém případě pokusí rozdělit Evropu. Spojené státy chtějí vidět Evropu slabou a rozdělenou. Podporují nebo věnují větší pozornost takovým východoevropským zemím, jako je Polsko. Právě proto nedávná konference, která se konala v Polsku, velké evropské státy velmi rozrušila. Myslím si, že na jedné straně se Američané pokoušejí Evropu rozdělit a na straně druhé Evropu zkrátka obětují. Důvod, proč nechtějí vidět růst export ropy nebo plynu z Ruska, spočívá v tom, že USA chtějí Evropany přimět k nákupu mnohem dražšího amerického plynu. Jinými slovy, donutit Evropany k tomu, aby financovali Ameriku z vlastní kapsy. To dokazuje stále egoističtější pozici Washingtonu, a to i když jde o jeho vlastní spojence, nebo spíše takzvané spojence.

Změní se podle vašeho názoru cíl rozdělení Evropy poté, co Trumpa u moci nahradí jeho nástupce?

Za prvé, nemáme tušení, zda bude Trump znovu zvolen, i když Evropa už začíná jevit známky stresu. Nevidíme jen brexit a jen nepokoje, přesněji řečeno protestní akce ve Francii, ale vidíme také obrovskou nespokojenost v Evropě. Brusel se totiž chová jako nedemokratický orgán a jedná jen v zájmu elit, a to na úkor mnoha milionů lidí, zejména v jižní Evropě.

Podle vás se tedy Evropa bude i nadále distancovat od Washingtonu?

Těžko říct. Domnívám se však, že je budoucnost Evropské unie nejistá. Myslím si, že EU jeví příznaky potenciální fragmentace. Alespoň v některých částech EU jsou podobné příznaky vidět. Myslím si, že napětí roste a že Trump EU fakticky nutí k větší fragmentaci.

Vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Federica Mogheriniová prohlásila, že „Evropa a Teherán jsou odhodlány spolupracovat na další realizaci nástroje (na podporu obchodních výměn, pozn. red.), který by umožnil obejít americké sankce.“ Jakou reakci můžeme od prezidenta Donalda Trumpa očekávat?

Těžko říci, protože Evropané neprojevili dosud jasné známky toho, že jsou ochotni vážně bránit svá práva. Nedokázali dosud uhájit své občany a své společnosti před americkými sankcemi. I když Evropané podepsali jadernou dohodu s Íránem, porušují ji, protože plní požadavky Američanů. Evropané tedy jeví nepodstatné známky toho, že chtějí být nezávislí. Zatím to jsou jen nepříliš významné kroky. Zajímavé je, že Američané pro vlastní zájmy obětují Evropu na všech úrovních. Když jde o Írán, obětují Američané Evropu, když jde o americké vojáky, obětují Američané zase Evropu. A proto odmítnutí plnit jakoukoli dohodu o jaderných zbraních je pro Evropu v podstatě větší hrozbou než cokoli jiného.