Portál uvádí, že mezi největší hříchy obyvatel Česka vůči přírodě patří velká spotřeba vepřového masa a energie (vytápění a spotřeba elektřiny).

„Pokud bychom měli každému z nás dát náhrobek za to, čím jsme přírodu nejvíce poškodili, bylo by to za energii spotřebovanou v našem životě," uvedl Vladimír Kočí, jeden z autorů studie a děkan Fakulty technologie ochrany prostředí VŠCHT.

Vědci se pokusili dát dohromady především data z Českého statistického úřadu, čímž chtěli zjistit, která lidská činnost v průměru ovlivňuje životní prostředí nejvíce. Kočí si myslí, že je dobré, aby byly jednotlivé problémy seřazeny podle významnosti a poté postupně řešeny.

Na prvním místě v této studii se tedy umístila spotřeba energií pro vytápění, klimatizaci a obecně chod domácnosti. Portál připomíná, že se u nás elektrická i tepelná energie ve velké míře získává z fosilních zdrojů. Zejména jde o spalování uhlí, čímž se logicky do prostředí uvolňuje hodně škodlivých látek.

„Když si ochlazujete místnost klimatizací, která spotřebovává hodně elektřiny, znamená to, že se v severních Čechách ovzduší, potažmo půda a voda znečistily velkým množstvím emisí," vysvětluje Vladimír Kočí.

Milovníci masa — pozor!

Jak již bylo řečeno, životní prostředí negativně ovlivňuje také spotřeba potravin. U Čechů se v tomto ohledu dá hovořit o nadměrné konzumaci vepřového masa (v průměru 43 kg za rok na osobu). Chov prasat je z energetického hlediska navíc velmi náročný a samotné prase spotřebuje před porážkou mnoho potravy.

„Málokoho napadne, jaké má vepřo-knedlo-zelo dopad na životní prostředí," podotýká Kočí.

Zaměříme-li se na chov hovězího dobytka a konzumaci tohoto masa, lze říci, že zde je to ještě mnohem náročnější. Lidé v Česku však průměrně spotřebují jen 8,5 kilogramu ročně. Řešení podle odborníků pak spočívá v omezení konzumace masa, což znamená nejíst maso každý den.

„Jezme ho dvakrát za týden. Nám to bude bohatě stačit a zároveň budeme ekologicky šetrnější. (…) Je to něco, co by stálo za to změnit ve školních jídelnách. Kvalita stravy z tohoto úhlu pohledu tam není ideální. Přitom je to místo, kde ovlivňujeme stravovací návyky obyvatelstva pro příští desetiletí," uvedl děkan vysoké školy.

Problémem není ale jen nadměrná konzumace masa, ale také obrovské plýtvání jídlem. Portál poukazuje na to, že třetina potravinové produkce není vůbec zpracována a druhá třetina se zkrátka vyhodí, a to buď při výrobě konečných produktů či ji vyhodí sami spotřebitelé.

Podle mezinárodní Organizace pro výživu a zemědělství má průměrný obyvatel Evropy a Severní Ameriky plýtvat zhruba 95-115 kg jídla za rok, přičemž u Afričanů a Asiatů je to mezi 6-11 kg ročně.

Vyhazovat jídlo nám přijde normální. Nové oblečení ale už nevyhodí nikdo

V České republice se o problematiku plýtvání jídlem zajímá Mendelova univerzitě v Brně. Na základě studie, která stále probíhá, se již nyní podařilo zjistit, že se v tamní menze vyhodí celkem 93 kg jídla za den.

„U spotřebitelů se projevuje takzvaná omezená racionalita. Jdou do menzy, koupí si jídlo za určitý obnos a pak pětinu jídla vyhodí. Nikomu to divné nepřipadá. Ale kdybychom šli do obchodu a koupili si pět párů ponožek a jeden po příchodu domů vyhodili, všichni se nad tím pozastavíme," tvrdí Lea Kubíčková z Mendelovy univerzity.

Vraťme se však ještě ke studii VŠCHT a oblasti dopravy. Zde už je situace poněkud lepší. „Nechci říct, že doprava neškodí, ale zatím to není takový problém a první věc, kterou bychom měli měnit," uvedl Kočí. I přesto, že auta do ovzduší vypouštějí škodlivé látky, pořád je pravděpodobnější, že rakovinu spíše způsobí nadměrná konzumace masa.

Také odpadové hospodářství není v naší krajině tak velkým problémem. Bylo totiž zjištěno, že používání igelitových sáčků, plastových brček a obalů na nás a naše prostředí nemá tak špatný dopad jako například vytápění uhlím.

„Čímž neříkáme, aby lidé přestali třídit odpady nebo se nesnažili snižovat jejich množství. To bude mít smysl vždycky, stejně jako předcházení vzniku odpadů tím, že se zbytečné věci nebudou vůbec kupovat. Říkáme jen, že jsou tu důležitější oblasti, které mají na životní prostředí výrazně větší dopady," dodává Kočí.

Oceán z plastů

I přesto však autoři vědecké publikace poukazují na hromadící se plasty v oceánech, které jsou dnes obrovským globálním problémem. Ovlivňuje to totiž všechny mořské organismy.

Portál uvádí, že daná studie byla zveřejněna ve vědeckém časopise Science of The Total Environment. Potřebné podklady její autoři shromažďovali celkem pět let, přičemž samotná práce na studii trvala zhruba tři měsíce. Vědci chtějí v analýze pokračovat dále a dokonce ji nabídnout i dalším státům.