První otázky směřovaly k NATO a členství v něm. Portál uvádí, že moderátorka diskuze Martina Kociánová navázala nejprve na to, že tato organizace nedokázala ochránit své členy před migrací.
Mohlo by se tak zdát, že se země plně spoléhá na NATO a nějakým způsobem rezignovala na národní obranu. V této souvislosti Novotný poukazuje článek pět. Není si totiž úplně jistý tím, že nás NATO bezpodmínečně ochrání.
„Jsme chráněni článkem pět a všichni nám musí přijít na pomoc. (…) To není pravda. Článek pět říká, že jednotlivé státy posoudí, co napadené zemi poskytnou. Mohou nám také poskytnout sušené mléko a deky a nemusí nám poskytnout vůbec žádnou vojenskou pomoc," cituje portál jeho slova.
Nejde tedy o automatickou věc, uvádí Novotný. Dle něj se státy rozhodují, jak pomohou, ale ne, že budou místo dané země válčit. Navíc je každý stát povinen budovat vlastní obranné a bezpečnostní síly, z čehož vyplývá, že se každý musí spolehnout sám na sebe a teprve poté mohou přijít pomoci spojenci.
Pokud jde o spojence, zajímalo Kociánovou Turecko. Je tato země ještě považována za spojence? „Jestliže si někdo koupí od Rusů protiraketový systém S400, který je velice účinný, ale není kompatibilní se systémy ve výzbroji NATO, pak už je zde otázka, zda si můžeme s tureckými představiteli vyměňovat tajné informace, které se týkají například právě Ruska," řekl diplomat.
„Chtělo být členskou zemí Evropské unie, o čemž vyjednává 30 let, možná déle, a pochopilo, že se tam nemůže dostat, že ho tam nechtějí. Takže narazilo v Evropě, narazilo vůči Saúdské Arábii, vůči Spojeným státům, a tak to zkusilo s Ruskem. Turecko chce mít jakousi vlastní autonomní politiku, možná obnovu Osmanské říše," myslí si.
Co se týče Turecka, moderátorku zajímalo i to, zda by se mohlo říci, že válka v Sýrii byla v zájmu Turecka. „Tento režim musel nutně ohrožovat Turecko, pokud tam byl zájem budovat islámskou společnost podle pravidel Muslimského bratrstva," odpověděl jí ne to diplomat.
Novotný to dále rozvinul a uvedl, že v Egyptě se Muslimské bratrstvo během tzv. arabského jara chopilo moci a podle něj tak Egypt směřoval k muslimskému režimu. Poté, co armáda uskutečnila převrat, uchýlili se Muslimští bratři do exilu v Ankaře.
„Muslimské bratrstvo nejsou žádní hodní kluci, je to organizace, která usiluje o islámskou nadvládu. Takže syrský režim vadil. Irácký režim byl zničen invazí, Irák se dostal do chaosu bojů mezi sunnity, šíity a Kurdy. Zbývala Sýrie, tak se pokusil navrhnout, aby byla mezinárodní intervence. Francouzi a Britové si vzpomněli na staré koloniální doby, kdy to po první světové válce byly jejich mandáty a měli znovu chuť tam vládnout. Ale narazili na to, že Asad požádal o pomoc Rusko, a to ji poskytlo. A díky tomu jeho režim přežil," dodal k věci Novotný.
V neposlední řadě se diskuze týkala Turecka a tvrzení o používání chemických zbraní. Dotyční hovořili také o Syrské organizaci pro lidská práva SOHR a Bílých přilbách. K tomu se diplomat vyjádřil následovně:
„Byl proveden chemický útok na předměstí Damašku, v Dumá. Všichni říkali: ‚Použil je Asad,‘ a tak dále. Jenomže ruská vojenská policie a Asadovy jednotky to během šestnácti hodin dobyly, našly lidi, kteří byli údajně zasaženi, a natočily i video, které jsem viděl. Našli tam chemické suroviny i se značkou dodané ze Západu, z Německa a Velké Británie. Údajné oběti potvrdily, že to, co je zasáhlo, byla jen velmi silná prašná bouře, takže byly na urgentním příjmu v nemocnici. A tam vtrhly Bílé přilby, začaly dávat něco dětem do očí, aby brečely a natočily je — a zmizely. A pak mají natočeny oběti chemického útoku. Rusové pak ty děti a jejich rodiče vzali do Haagu, do Organizace pro zákaz chemických zbraní, a rodiče i děti tam vypovídali. Takže vidíte, že to všechno bylo propagandistické PR," dodal závěrem Novotný.
* IS — organizace zakázaná v Rusku