Ani slogan, že Respekt je jeden z ostrovů nezávislé a silné žurnalistiky mne moc nezaujal, spíš rozesmál. Reklama a pravda mohou mít k sobě blízko i daleko, většinou je pravdivější druhá možnost. Nicméně jsem zíral na fotografii exnatovského generála Pavla, která zabírala skoro polovinu plochy. Pravděpodobně on má být podle propagandistů v Respektu vzorem nezávislosti.

Člověk, který dlouhodobě posluhoval cizím zájmům, podílel se na pronásledování, ne-li genocidě Srbského národa a islamizaci Balkánu a v současnosti nezodpovědně posiluje válečnou psychózu s cílem zatáhnout naši zemi do jaderné války s Ruskem a zároveň podceňuje afroislámskou invazi. Kde je jeho vojenská přísaha, kterou se zavazoval chránit naši republiku, nikoli ji tahat do cizí války a ohrožovat tak naše občany? Kde je jeho důstojnická čest a zodpovědnost za vlast? Omezený zelený Lojza, nebo všeho schopný, cynický, hrabivý, bezcharakterní a prolhaný žoldák ve službách cizáckých oligarchů? Napadá mi pouze jedno slovo, a to hanba, generál Hanba. Něco takového se nám budou snažit vnutit za prezidenta a s kampaní začíná Respekt. Řekl bych, že v tomto případě svojí mediální drzostí a ubohostí trumfl i Sorosův Seznam. Jsem zvědav, kolik partají pražské havlérky, ať už vládních, nebo opozičních se nám bude snažit vnutit cizáckého generála Lojzu Hanbu za prezidenta?

Další, kdo mne téměř dojal, byl bývalý guvernér České národní banky Singer. Na Sorosově Seznamu vyslovil moudro, že potřebujeme silnou armádu. Singer připomíná kozla, který se stal zahradníkem, nacpává se cizím salátem a občanům s posměšným mektáním věnuje svoje bobky. Nebyl to náhodou právě on, který v ČNB vyházel stovky miliard na nákup ideologické měny Euro a rozjel tak inflaci, která se dodnes projevuje drastickým růstem cen a propadem životní úrovně? V médiích se mluví o obří zakázce na nákup bojových vozidel pěchoty za 5,3 miliardy korun. Za peníze, které Singer bezúčelně vyházel na takzvané intervence a nesmyslné snižování kurzu koruny, aniž by ho setřeli politici pražské havlérky, úžasným národohospodářem Babišem počínaje a Kalouskem z takzvané opozice konče, bychom mohli mít nejlepší a nejmoderněji vyzbrojenou armádu v Evropě. Čestnou výjimkou byl prezident Zeman, který toto přihrávání EU a přípravu převzetí části německých ekonomických problémů v době krize opakovaně kritizoval pod nenávistnou palbou pražské havlérky. Jestli má někdo zásluhu na mizérii naší armády, tak je to právě Singer. Zároveň připomínám, že ochrana civilního obyvatelstva a infrastruktury v naší zemi byla desítky let zanedbávána, reálně řečeno, z hlediska jaderné války se blíží nule. Kde jsou časy, kdy každé dítě ve škole mělo svoji plynovou masku, matky fasovaly protichemické vaky na malé děti a každý měl místo ve vybaveném krytu. Třicet let na to nebyly peníze, díky takovým Singerům přisluhujícím cizáckým zájmům. Obtížně přemýšlím, jak Singerovo volání po silné a tudíž i nákladné armádě nazvat. I chucpe se mi zdá jako velmi slabý výraz.

Další, čeho jsem si povšiml, jsou bankrotující vietnamské obchůdky s textilem, levnou elektronikou a dalším spotřebním zbožím. Holešovická tržnice se již několik let zmenšovala, brzy bude končit a ubývají i obchůdky. Výsledkem bude zdražování především textilu. V případě zhoršujících se vztahů s Čínou bude růst cen oblečení a spotřebního zboží zcela logický. Cena trička kolem pětistovky, košile za tři tisíce a kalhoty za pět vrátí většinu společnosti někam do devatenáctého století. Ale možná zlevní lokomotivy a důlní bagry, takže se to vyrovná, aspoň v rámci čísel a procent politické propagandy blahobytu, který nám připravuje milovaný vůdce-oligarcha, prý nejlepší jakého máme od roku 1990.

Déle jsem zíral na pokračující vlnu stupidity takzvané demokratické opozice. Pro socialistickou ministryni Maláčovou si vymysleli přezdívku Venezuela. Možná se jim to u značkového pitiva v neméně značkových restauracích, nebo v levném parlamentním báru může zdát vtipné, ale měli by méně popíjet a víc přemýšlet o dopadu toho, co vykládají na veřejnosti. Většina našich občanů se nemá tak dobře jako oligarchové a jejich političtí posluhové. Po třiceti letech demokracie se rodina s běžným příjmem nezmůže na byt a porodnost klesá z důvodu klesající životní úrovně střední a nižší třídy a stabilní nejistoty. Ve Venezuele se Chávez i Maduro zaměřili právě na zvýšení životní úrovně většiny obyvatel, kteří jsou chudí. To je správné, pokud se nechceme postupně dostat kamsi k třídnímu boji a říjnové, či jiné revoluci.

Rozhodně nepatřím k příznivcům prohnilé ČSSD, ani nepodporuji programy nahrávající parazitům a příživníkům. Nicméně agresivní útoky proti jakékoli sociální politice ve prospěch oligarchů, většinou zahraničních a vlastních kont, pomohly většině stran takzvané demokratické opozice TOP 09, STAN, KDU-ČSL, ODS k dlouhodobému těžkému propadu volebních preferencí. Když k tomu přidáme takové jejich reprezentanty jako Drahoš, Horáček, Halík, Herman, Putna, Janda, Feri a nesmíme zapomenout na Kuberu, který beze studu podporuje rozprodej naší země Arabům, bude jejich propad pokračovat dlouho. Demokratickým opozičníkům u koryt jaksi nedochází, že stále větší část národa má problém vůbec přežít a zasloužili se o to svojí dlouhodobou hospodářskou politikou rozprodeje státu a bezohledným podlézání cizím zájmům právě oni. Zároveň tak úspěšně nahrávají vládnoucímu oligarchovi a jeho socialistické partě. Rozčilují se nad vysokými důchody rozežraných důchodců, flákačstvím samoživitelek, neochotou zaměstnanců pracovat za žebrácké platy, ale zároveň nepokrytě podporují parazitování nepřehlédnutelného segmentu rómské komunity, některých migrantů živících se obchodem s drogami, a ještě horší parazitování protinárodních politických neziskovek posluhujících cizákům. Babiš vykládá, že na zvýšení důchodů si musíme našetřit. Stačí, když nebudeme živit profesionální parazity a rozhazovat na předražené projekty typu staveb a oprav dálnic pod vedením ministrů za oligarchovo ANO. V tom si může vláda s opozicí potřást rukou. Hloupou protinárodní a asociální politikou opozičníci jen nahrávají Pirátům, ČSSD a ANO a je na místě otázka, zda se nejedná pouze o smluvenou pokryteckou komedii pod taktovkou vládnoucího oligarchy. V opačném případě nad takovou kumulací pitomosti jen zírám.

Ač nerad jsem se musel zasmát nad nedávným názorem kardinála Duky, kterého si jinak velmi vážím. Prohlásil v článku, který uveřejnil Sorosův Seznam, že komunisté získali rozhodující hlas ve vládě. Tentokrát střílel pan kardinál dosti nepřesně. Chápu, že je rozhořčen zdaněním církevních restitucí, které bývalá vláda, aktuálně demokratická opozice protlačila bez ohledu na občany a tehdejší globální krizi, rostoucí počet nezaměstnaných, snižování důchodů a propouštění ze soukromých firem i státní správy. To jim ještě dlouho nebude zapomenuto a další krize už je tady. Pokud bude Babiš mazaný, předá urychleně vládu demokratické opozici, aby se zase předvedli jako národohospodáři, a za pár let dostane 90 % hlasů.

Především, jací komunisté? Ve vládě žádní nejsou. Za komunisty nelze považovat ani Filipa, Dolejše a jejich partu bezuzdně podlézající vládnoucímu oligarchovi. Ten je za to ostatně i halasně pochválil, především jejich spolehlivost. Opravdové komunisty nenajdete nejen ve vládě, ale moc se jich nenajde ani v parlamentu a senátu, protože místa na kandidátkách rozděluje euromarxista Filip s kostlivcem v Mariánských lázních, přisluhující Babišovi. Zbytek vlády jsou euromarxisté, tedy protinárodní spolek posluhující oligarchům a cizákům, který nemá s marxismem a komunismem pranic společného, zato nám ordinuje multikulturalismus. Domnívá se pan kardinál, že Hamáček, nebo Petříček podporující islamizaci Evropy, kolonizaci naší země pangermány a posluhující cizáckým oligarchům jsou komunisté? Ostatně, nemusí se rozhlížet příliš daleko. Stačí, aby zrak pana kardinála spočinul na samozvaném knězi Halíkovi, který byl v předlistopadovém období kádrovákem v podniku Chemopetrol. Docela by mne zajímalo, zda kádroval i tehdejšího nomenklaturního kádra soudruha Babiše. Antikomunističtí disidenti se do zahraničí za bony opravdu neposílali.

Kádrovákem nemohl být ani obyčejný řadový soudruh, to musel být opravdový stranický kádr. Jeden z takových Halíků mi v roce 1969 odmítl dát doporučení ke studiu na průmyslovce a odůvodnil to tím, že otec ani matka nejsou členy KSČ. Připomněl bych, že reprezentanti KDU-ČSL a TOP 09 se pravidelně předvádějí, jako zapálení křesťané a bojovníci za takzvané církevní restituce (proč asi) a zároveň podporují islamizaci (proč asi) a dlouhodobě a beze studu podlézají sudeťákům, kteří byli jednou z hlavních opor nacistů v naší zemi v době okupace a pomáhali posílat katolické kněze do koncentráků. To, že mnozí následně podlézali stejně zapáleně i vládnoucím ateistickým komunistům jen dokazuje pevnost jejich morálky, víry i charakteru.

Obávám se, že dnes se najde víc euromarxistů, vesměs bývalých komunistů a extrémních levičáků v Bruselu a Berlíně, případně Paříži, o naší kolonii nemluvě, a vzorový euromarxista je i ostudný papež František, slouha oligarchů organizujících afroislámský multikulturalismus v EU. Můžeme pokračovat ateistickou ideologickou pracovnicí, kdysi kádrovou soudružkou Merkelovou, která si účastí na školeních v SSSR, kontrolováním nástěnek, stranických schůzích a prorežimních demonstrací získala titul vědkyně a stala se z ní následně křesťanská(!) demokratka, což je opět důkazem její morálky a charakteru. V současnosti touží stát se prezidentkou afrogermánské franské říše složené z Německa a Francie a tak se dostat i do stálé rady bezpečnosti OSN. Nesmíme rovněž zapomenout Mogheriniovou a další exlevičáky a samozřejmě všemožné revolucionáře typu Rudy Dutschkeho, Kohna Bendita a podobné teroristy ze šedesátých let, nověji Zelené a Piráty z nichž se v Berlíně a Bruselu stali vzorní slouhové oligarchů. Je třeba panu kardinálovi připomenout, že oligarchové a jejich euromarxističtí slouhové nemají s komunismem nic společného, protože základem marxistické a komunistické ideologie je všelidové, nikoli soukromé oligarchické vlastnictví výrobních prostředků. Proto euromarxisté, kteří u nás vládnou pod taktovkou miliardářského oligarchy a díky nemyslícím voličům mají rozhodující hlas jako slouhové oligarchů a kolonialistů, nemají nic společného s marxismem ani s komunismem. Komunisté už nejen nemají rozhodující hlas ve vládě, ale pomalu je není ani slyšet a v oligarchově týmu je nahradí multikulturní a euromarxističtí dredaři podporující narkomafii, kteří zdědili Masarykův internet a získali pořádnou dávku nemyslících voličů pokryteckým zneužíváním sociální terminologie.

Závěrem mi nezbývá, než se podivovat nad reakcemi euromarxistů v Bruselu, Berlíně, Paříži, případně ve Washingtonu i české kolonii nad prohlášeními tureckého ministra Erdogana o Turecku dosahujícím až k Vídni. Přesněji řečeno, nad žádnými reakcemi. Na jedné straně se na nás valí protiruská propaganda všemožných Pavlů v Bakalově a Babišově ČT (kterou bychom mohli nazývat BBČT, nebo oligarchická OČT), dále u Sorose na Seznamu (který bychom mohli nazývat SS-Sorosův Seznam) i jinde. Přitom Putin nikdy nezmínil možnost útoku na území států EU. Zde bych připomněl, že Ukrajina není členskou zemí EU ani NATO a realizovala se tam etnická čistka, ne-li genocida ruské části obyvatelstva místními fašisty v rozporu s ideologiemi pravdy a lásky, svobody, demokracie a oblíbených lidských práv, a to za pomoci států EU a NATO. Vydatně sílí i protičínská propaganda, přestože čínské tanky se sotva povalí přes Václavák. K tomu všemožné sankce postihující obě strany, tedy Rusko i EU, šikany, protiruské a protičínské vojenské provokace a obkličování Ruska armádami NATO a EU, podpora fašismu a jeho propagace v rozporu se zákony EU na Ukrajině a v Pobaltí. Opět vidíme zcela rozdílná měřítka, prolhanost propagandy, politickou korektnost, neboli zamlčování pravdy, přehlížení turecké agrese, ukrajinského fašismu, afroislámské invaze, a zároveň vytváření protiruské, případně protičínské válečné psychózy.

Po takových výrocích, jaké pronáší Erdogan bych očekával tvrdé protiturecké sankce, vyloučení Turecka z NATO a vypovězení všech Turků z EU domů, protože mohou logicky vytvářet početnou pátou kolonu v případě turecké vojenské agrese. Tu nelze z důvodu impotence mužen a slouhů v politickém a vojenském vedení EU podcenit, ani vyloučit. Kupodivu, nic takového, jako rázná protiturecká vojenská a ekonomická opatření, se neděje. Hned vidíme, jak se EU a NATO starají o naši bezpečnost. Vidíme to už několik let v praxi z hlediska afroislámské invaze a propagandy islámu. Hlavně, když se oligarchové a jejich slouhové nezapomínají starat o blaho narkomafiánů v Afghánistánu a Kosovu, teroristů Sýrii a na takzvaných Palestinských územích a podporují oligarchy a jejich samozvance Guaidó ve Venezuele proti legálně zvolenému prezidentovi. Jenom zírám.