„Růst české ekonomiky pokračoval i v roce 2018, kdy hrubý domácí produkt zaznamenal tříprocentní růst. Ten byl podpořen zejména domácí poptávkou, konkrétně zvýšenou investiční aktivitou a spotřebními výdaji domácností. Na tvorbě přidané hodnoty se nejvíce podílel průmysl a odvětví obchodu. Významně se dařilo také stavebnictví," uvedl Jan Benedikt z ČSÚ.

Česká ekonomika nyní roste nejpomaleji ze zemí V4. Slovenské HDP loni stouplo o 4,1 procenta, Maďarsko o 4,9 procenta a Polsko dokonce o 5,1 procenta. Podobné tempo si ekonomiky udržely i v závěru roku.

V rozhovoru pro Novinky.cz analytik společnosti Akcenta, Miroslav Novák, uvedl, že všechny země V4 mají nízkou nezaměstnanost, ale co se týče počtu pracovních míst a nezaměstnaných, jsme na první příčce.

„Česká ekonomika se dostala na svojí hranici produkčních možností dříve než zbylé země V4. Stačí se podívat na situaci na domácím pracovním trhu. Všechny země V4 sice mají aktuálně rekordně nízkou nezaměstnanost, ale z pohledu počtu volných pracovních míst a počtu nezaměstnaných je Česko suverénně v čele," uvedl.

Dalším důvodem, proč Česko loni rostlo pomaleji, byla podle něj je jen velmi mírně expanzivní hospodářská politika ve srovnání se zbylými zeměmi V4. V případě měnové politiky bylo Česko prostřednictvím ČNB jedinou zemí ve středoevropském regionu, kde loni docházelo k utahování měnové politiky prostřednictvím zvyšování úrokových sazeb.

Česko se navíc podle ekonoma minulý rok nacházelo, a i stále nachází, nad svým potenciálem. „To zjednodušeně znamená, že HDP v Česku v posledních letech rostl rychleji, než jaká je dlouhodobě udržitelná míra hospodářského růstu. Zbylé země V4 se takto vysoko nad potenciálem nenacházejí," domnívá se Novák.