Minulý týden se objevily nové příznaky toho, že pokračuje nejvýznamnější historická přeměna za poslední století, a sice zánik Evropy jako síly mající vliv na světové záležitosti. Evropská komise změnila svoji prognózu ekonomického růstu zemí eurozóny a snížila ho z 1,9 % na 1,3 %, píše komentátor The Wall Street Journal Walter Russell Mead. Novinář připomíná, že HDP eurozóny byl v roce 2017 nižší než v roce 2009, zatímco v Číně za stejné období stoupl o 139 %, v Indii o 96 % a v USA o 34 %.

Spolu se „zaostáváním" evropské ekonomiky je v tomto regionu stále patrnější politický rozkol: Velká Británie a kontinentální Evropa mají konflikt kvůli brexitu, středoevropské státy jako Maďarsko a Polsko se stále více oddalují od západních, větší část jižní Evropy se dosud cítí urážená Bruselem kvůli evropské dluhové krizi a nakonec po celé EU sílí pravicové a levicové strany, jež vystupují proti unii, píše Mead.

Podle jistých odhadů samotných evropských analytiků tyto strany brzy získají dost křesel v příští sestavě Evropského parlamentu, aby dokázaly ještě více oslabit unii, zdůrazňuje novinář WSJ. „To se ale nemělo stát, EU nebyla založena, aby předvedla zánik Evropy, ale aby ho zastavila."

Mead připomíná, že autoři projektu spojené Evropy ho považovali za reakci na jeden z hlavních faktorů, kvůli kterému slábl kontinent: „nacionalistické nepřátelství" vyvolávající vnitřní nesváry. Po skončení studené války a sjednocení Německa spustili evropští lídři ambiciózní projekt rozšiřující mezinárodní spolupráci, Evropskou unii, která se rozšiřovala na východ a přinášela demokracii do bývalých států Varšavské smlouvy, posilovala ekonomickou integraci a snažila se vytvořením společné diplomatické fronty přeměnit na hráče rovného Číně a USA.

Dnes je ale stále jasnější, že se tento ambiciózní projekt hroutí. Nestejnoměrná a příliš sebevědomá expanze neposílila, ale oslabila Evropskou unii, společná měna ztroskotala jak z ekonomického, tak politického hlediska, diplomatická jednota zůstala nedosažitelným snem, konstatuje Mead. Sousedé Evropy — Rusko, Turecko, Izrael a arabské státy — se stále častěji posmívají touhám Bruselu. Jeho vliv ve Washingtonu poklesl za Donalda Trumpa na minimum, Čína má vůči EU menší respekt než vůči Japonsku a Indii, míní autor.

Jediným trumfem Bruselu zůstal silný společný trh, avšak nehledě na věrnost lídrů Francie a Německa se vyhlídky EU zdají stále smutnější. Velká Británie již brzy opustí unii, Itálie a Polsko se bouří, Maďarsko se chová vyzývavě, praví se ve článku.

Podaří-li se Paříži a Berlínu vypracovat dobrý program stimulace ekonomického růstu, upevnit vnější hranice unie a zvládnout nacionalistické nálady, jež zachvátily mnoho zemí, podaří se možná zastavit zánik Evropy, avšak tento výsledek se zdá stále méně pravděpodobným, píše na závěr Walter Russell Mead.