Podle časopisu Washington Examiner je Mike Pompeo prvním státním tajemníkem, který navštívil Slovensko za posledních dvacet let. Americký politik tak zavítal do regionu, který bývalí američtí prezidenti George W. Bush a Barack Obama zanedbávali. Chce tím ukázat tzv. měkkou sílu Spojených států na pozadí posilování obchodních a ekonomických vazeb Ruska a Číny s evropskými státy.

Během své návštěvy se Pompeo setkal se třemi vedoucími činiteli Slovenska — prezidentem Andrejem Kiskou, ministrem zahraničí Miroslavem Lajčákem a premiérem Peterem Pellegrinim. Podle serveru sme.sk daní představitelé prodiskutovali otázky bezpečnosti, zahraniční politiky a předsednictva Slovenska v OBSE. Za úspěch ve spolupráci USA a Slovenska americké ministerstvo zahraničí považuje především nákup amerických stíhacích letounů F-16, které oslabí závislost na zbraních sovětské výroby a na ruských specialistech, kteří je obsluhují.

„USA vždy první", i v Evropě

Příjezd amerického ministra zahraničí přichází těsně poté, co USA odstoupily od Smlouvy o likvidaci raket středního a krátkého doletu (INF). Na tuto skutečnost upozornil místopředseda KSS Jalal Suleiman ve svém příspěvku pro portál hlavnispravy.sk. Kromě Slovenska americký ministr navštívil také Maďarsko a Polsko. Podle politika by mohly rakety vypuštěné právě z území zmiňovaných zemí ohrozit ruská města, včetně Moskvy.

Politolog Jan Campbell v rozhovoru pro Sputnik uvedl, že souhlasí s tím, že se Pompeo nevydal na cestu do střední Evropy jen tak pro nic za nic.

„Jakákoliv akce USA, včetně návštěv oficiálních a polooficiálních úředníků a představitelů, má vždy za cíl zabezpečení zájmů USA… To však nevylučuje možnost dočasné cílené ochrany cizího nebo tzv. spojeneckého státu — v daném případě Slovenské republiky. Ta je potřebná pro prosazení zájmů USA ve střední a východní Evropě, a to včetně Ukrajiny, jakožto území určeného pro trvalou snahu USA oslabovat RF," řekl Campbell.

Turecký proud — oč se jedná a zda bude prospěšný

Před Pompeovou cestou vysoký činitel Ministerstva zahraničních věcí USA informoval portál RIA o tom, že dalším bodem jeho cesty po Evropě bude to, že americký ministr vyzve k opuštění podpory projektu Turecký proud. „V Maďarsku budeme nadále podporovat diverzifikaci dodávek energie ve střední Evropě. Státní tajemník vyzve Maďarsko, aby se aktivněji podílelo na dokončení projektu na ostrově Krk o dovozu LNG a na výstavbě plynovodu. Také se pokusí odradit Maďarsko od podpory Tureckého proudu," prohlásil nejmenovaný zdroj z amerického ministerstva.

Turecký proud by měl vést přes Bulharsko, Srbsko, Maďarsko a Slovensko. Podle časopisu Kommersant by měl ruský podnik Gazprom zajistit první linky Tureckého proudu v Bulharsku v roce 2020. Dostavba plynovodu na Slovensku má být dokončena v roce 2022. Slovenští operátoři již provedli aukci na objednávku nových kapacit, a to od října roku 2022 na období sedmi let.

I když je stavba projektu již v procesu, USA stále hovoří o riziku energetické závislosti Evropy na Rusku. Nakolik jsou však jejich obavy opodstatněné?

„Podle historie SSSR vždy plnila své smluvní povinnosti. Nástupkyně RF doposud pokračuje v této tradici, a to nehledě na zprivatizované energetické společnosti. Jelikož se však privátní společnosti, i za účasti státu, mohou snadněji dostat pod sankce, existuje větší riziko plnění. V určitých situacích se tak může projevit závislost, především z důvodů sankcí, nikoli z důvodů dodávek z RF, které samy o sobě představují monopolní zásobování," okomentoval věc Campbell.

Je Slovensko rukojmím obchodní války USA a Číny?

Jedním z bodů na programu jednání Pellegriniho a Pompea byla výzva slovenského politika, aby bylo vynaloženo maximální úsilí k tomu, aby se předešlo vzniku obchodních válek mezi Spojenými státy a Evropskou unií. Spojené státy však pokračují v dodržování vlastní agendy. Svědčí o tom například pondělní prohlášení Pompea, které učinil v Budapešti, když se setkal s maďarským premiérem Viktorem Orbánem.

Portál ČT 24 upozornil na Pompeovo prohlášení, které se týkalo toho, že pokud budou evropské státy nadále obchodovat s čínským výrobcem Huawei, pak by to mohlo USA donutit k tomu, aby omezily své operace v Evropě. „Pokud je toto vybavení (od Huawei, pozn. red.) umístěno tam, kde máme důležité americké systémy, ztěžuje to spolupráci," prohlásil americký ministr.

Nicméně, diktování pozic USA v otázce obchodování s čínskou společnosti Huawei by se dalo považovat i za útok na ekonomické zájmy, suverenitu a nezávislé rozhodování členských států EU, včetně Slovenska. „Huawei představuje clonu k odklonu pozornosti. Jakákoliv sabotáž nebo vyloučení Huawei, a dalších čínských společností, a přímé narušení pravidel WTO znamená pro každý evropský stát, EU a Evropu ztrátu suverenity, znemožnění vědecko-technické spolupráce a konec konců i obchodu," vysvětlil závěrem Campbell.