Během druhé světové války američtí vojáci vztyčili svou vlajku nad Iwodžimou. Válka ve Vietnamu byla uložena do paměti prostřednictvím fotografie popravy v Saigonu a potom fotografie vrtulníku, který odvážel americké diplomaty ze země. Co se týče povstání na náměstí Tchien-an-men Kuang-čchang (náměstí Nebeského klidu), k němuž došlo před 20 lety, v paměti lidí zůstal pouze obraz člověka v bílé košili stojícího před obrněnou technikou.

Současný pokus o svržení Madurovy vlády ve Venezuele ukazuje, že téměř všechna západní média se svorně rozhodla, jaký obraz musí zůstat v paměti navždy: most přes hranici mezi Kolumbií a Venezuelou, odkud by mohla přicházet humanitární pomoc, kdyby na základě rozhodnutí venezuelské vlády nebyl „zablokován". Pro některé lidi se to stalo symbolem Madurova rozhodnutí nechat své lidi o hladu s jediným cílem — zůstat u moci.

Za prvé je třeba uvést, že tento most nebyl používán od roku 2015 a to je i odpovědnost Kolumbie. To znamená, že Maduro neblokoval dodávku.

Za druhé, kdo jsou ti, kteří chtějí překročit hranici, aby „pomohli národu Venezuely"? Samozřejmě to není OSN ani Červený kříž, které odsoudily jednostranné rozhodnutí USA zaslat humanitární pomoc bez souhlasu zákonné vlády Venezuely. Organizováním humanitární mise se zabývá kolumbijská vláda ve spolupráci s americkým velvyslanectvím v Bogotě a USAID.

Co neuvidíme na tomto snímku? Fotografie například neukazuje, že venezuelská vláda dostávala celé měsíce humanitární pomoc od OSN zákonnou cestou.

Kromě toho na této fotce není vidět, že humanitární pomoc USA (a to je kolem 20 milionů dolarů) je ničím v porovnání se sankcemi zavedenými Washingtonem. Je spočítáno, že venezuelskému hospodářství byla způsobena škoda měřitelná miliardami dolarů. Očekává se, že bude stoupat obrovskou rychlostí, neboť ekonomika země je zcela závislá na prodeji ropy.

To znamená, že zatímco USA vyhrožují, že zemi donutí strašně hladovět zrušením jejího jediného zdroje příjmů, mezinárodní média ukazují Madura jako člověka, který odmítá přísun léků a potravin.

Ať je hledisko prezidenta Venezuely jakékoliv, suverénní stát má právo kontrolovat své hranice, zvláště když sousední země otevřeně hovoří o možnosti vojenského zásahu. Je to zvlášť aktuální ve chvíli, kdy se objevují informace, že před několika dny byly odhaleny dodávky nelegálních zbraní do Venezuely.

Za symbolickou fotografií mostu na kolumbijsko-venezuelské hranici se tak skrývá další důležitá zpráva: zapomeňte na suverenitu státu. Vaše hranice musí být uzavřeny pouze tehdy, když z vaší země chtějí odcházet migranti a uprchlíci, ale musí být otevřeny pro kapitál a „humanitární pomoc".

Názor autora se nemusí shodovat s názorem redakce

Autorem je řecký režisér, novinář a zakladatel portálu Info-War