„Administrativa Trumpa a její vysoce postavení úředníci, od poradce pro národní bezpečnost Johna Boltona po viceprezidenta Mika Penceho a ministra zahraničí Mika Pompea, chtějí spustit odpornou Monroeovu doktrínu z roku 1823 a… udělat z Venezuely stát při imperátorském americkém zadním dvoře," uvádí se ve zprávě organizace.

Dodává se v ní, že cíl všech těchto akcí spočívá v tom, aby navždy byla rozdrcena suverénní vláda Venezuely, Kuby a Nikaraguy.

Proto organizace na 23. února po celé zemi naplánovala protestní akce proti politice USA vůči Venezuele a 30. března dojde k akci i ve Washingtonu.

Monroeova doktrína z roku 1823 je deklarací principů zahraniční politiky USA (Amerika pro Američany), která byla vyhlášena 2. prosince 1823 v každoročním poselství amerického prezidenta Jamese Monroeho ke Kongresu USA. Ve 40. letech 19. století tato doktrína posloužila jako krytí k připojení území, které do té doby patřilo Mexiku.

Krize ve Venezuele

Ve Venezuele od 21. ledna probíhají masové protesty proti současnému úřadujícímu prezidentovi Nicolásovi Madurovi. Současně s tím se Juan Guaidó sám prohlásil za prozatímního prezidenta země.

Následně země jako Rakousko, Velká Británie, Německo, Dánsko, Španělsko, Lotyšsko, Litva, Nizozemí, Portugalsko, Francie, Česko a Estonsko uznaly Guaida dočasným venezuelským prezidentem. Toto rozhodnutí přijaly poté, co vypršelo osmidenní ultimátum, které evropské země daly Madurovi k vyhlášení předčasných prezidentských voleb. Podporu Guaidóvi vyjádřily také Švédsko, Finsko a Belgie.

Nicolás Maduro označil svého oponenta Guaidóa za loutku z Washingtonu. Moskva jeho postoj sdílí. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov zdůraznil, že je Rusko připraveno pomoci legitimnímu prezidentovi a opozici s navázáním dialogu.

Madura kromě Ruska podpořila také Čína, Turecko a několik dalších zemí.