Evropa letargicky kráčí do zapomnění, varuje George Soros. Klíčovým momentem budou květnové volby do Evropského parlamentu, v nichž mají populisté navrch. Finančník tak upozorňuje, že pokud se evropský lid neprobudí, „Evropská unie půjde stejnou cestou jako Sovětský svaz v roce 1991".

Soros vyjmenovává několik příčin, které vedly k současné krizi EU. V první řadě není dle jeho názoru prakticky možné změnit zakládající smlouvy a zakročit proti členským zemím, které porušují zásady, na nichž byla Evropská unie budována. Hlavní pozornost ale finančník věnuje „zastaralému stranickému systému".

„Stranický systém samostatných států odráží rozdělení, které bylo aktuální pro 19. a 20. století, jako byl například konflikt mezi kapitálem a dělnictvem. Nicméně nejvážnější rozpor, který tu máme dnes, je konflikt mezi proevropskými a antievropskými silami," podotkl Soros a konkrétně zmínil problém Německa, Itálie a Velké Británie.

Aliance CDU/CSU, která zajišťovala politickou stabilitu v Německu, jež je nejdůležitější zemí v EU, ztratila svůj smysl, když CSU v Bavorsku přišla o část svých voličů ve prospěch Alternativy pro Německo (AfD).

„Nástup AfD připravil o smysl spojenectví mezi CDU a CSU. Tato aliance však nemůže být rozdělena bez vyvolání předčasných voleb, které si ani Německo, ani Evropa nemohou dovolit. Zdá se, že současná vládní koalice nemůže být silně proevropská, pokud AfD ohrožuje její pravicové křídlo," konstatuje Soros.

Upozorňuje však i na rostoucí preference německé Strany zelených, která je dnes jedinou vskutku proevropskou stranou v zemi.

Velkou Británii zase trápí spory uvnitř labouristů a konzervativců. Jeremy Corbyna a Theresa Mayová se rozhodli, že dostanou Velkou Británii z EU. To vyvolalo nesouhlas uvnitř obou stran, který v případě labouristů hrozí otevřenou rebelií.

Za růst populistických stran v Itálii podle Sorose může ale částečně i EU. A to tak, že v roce 2017 striktně vynucovala tzv. dublinskou dohodu, kvůli které hlavní tíha migrační krize dopadla na Itálii.

„Kvůli tomu se proevropští a proimigrační voliči v roce 2018 vrhli do náručí protievropské Ligy a Hnutí pěti hvězd," píše Soros.

Podle něj je velká část italských voličů stále proevropská, ale kvůli chaosu Demokratické strany, nemají stranu, za kterou by hlasovali.

Dále se pustil i do Evropské lidové strany v Evropském parlamentu. Ta se v jeho očích provinila tím, že nevyloučila ze svých řad Orbánovu stranu Fidesz, aby tím zachovala většinu v parlamentu EU.

„Lze stěží předpovídat, jak proevropské strany mohou zvítězit v květnových volbách, pokud nepostaví zájmy EU nad své vlastní," komentuje Soros rozdrobenost evropské politické elity.

„Prvním krokem k obraně Evropy před jejími nepřáteli, jak vnitřními, tak i vnějšími, je uvědomit si rozsah hrozby, kterou představují. Druhým krokem je probudit spící proevropskou většinu a zmobilizovat ji, aby bránila hodnoty, na nichž byla EU založena," vyzval Soros.

V opačném případě hrozí, že „se sen o jednotné Evropě promění v noční můru 21. století".