Problém začala prosazovat společnost Česká krajina, která se svojí činností snaží vracet do české přírody původní živočichy a rostliny. Celou situaci pro Právo okomentoval ředitel společnosti Dalibor Dostál.

„Kvůli sázení nepůvodních dřevin přicházejí o zdroje potravy místní druhy živočichů. Přestože to lidé často netuší, dokážou například domácí druhy keřů poskytnout svými plody potravu v průměru šestkrát většímu množství ptačích druhů než dovezené nepůvodní dřeviny," oznámil ředitel.

Dostál upozornil i na to, že podle něj obliba cizokrajných dřevin dospěla tak daleko, že se původní flóra stává vzácností.

„Ať jede člověk do kteréhokoliv města Evropy, všude vidí v parcích a stromořadích stejné druhy, například platany, duby červené, akáty, pajasany žláznaté, túje, sakury. Podobně jako volnou krajinu postihla i městskou zeleň homogenizace, takže v parcích téměř nepoznáte, jestli jste v Helsinkách, nebo v Barceloně," varuje odborník.

Podle Dostála následuje další problém, protože z parků a zahrad se exotické a invazivní dřeviny šíří i do příměstských lesů a volné přírody, týká se to především akátů a pajasanů.

„Například akát je jednou z nejexpanzivnějších dřevin. Má toxické listí, tam, kde spadá, se nic jiného neuchytí, a akát si tak zajišťuje prostor sám pro sebe," říká Dostál o akátu, který mají rádi snad jen včelaři.

Odborníci škodlivost této invaze znázorňují již na zmíněné potravě pro ptactvo. Podle Dostála například hloh obecný poskytuje potravu 32 druhům ptáků, ale invazivní hloh Lavalův jen třem druhům. A ještě jeden příklad se svídou krvavou, která živí 24 druhů ptáků, ale nepůvodní svída výběžkatá krmí jen dva druhy…

Tichá invaze vetřelců… Důvodem zavlečení mnohých nepůvodních druhů nebyla jen snaha o originální parky, ale i rychlé vytvoření kousku lesa na neudržovaných místech a úhorech.

„Typický příklad je vidět při příjezdu do Prahy od Příbrami. Mezi Branickým mostem a Zlíchovským tunelem porůstá úpatí Barrandovských skal hustý les. Kousek naší přírody v městském betonu? Nikoliv, bujný porost extrémně problematických invazních dřevin, akátu, pajasanu žláznatého a javoru jasanolistého," varuje Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd České republiky.

Specialisté proto žádají odpovědné architekty, projektanty a zahradníky, aby byly v městské zeleni vysazovány především původní druhy, jinak nás cizokrajná invaze může převálcovat.