Za první neúspěšný projekt označuje NI samonaváděcí bojový prvek BAT (Brilliant Anti-Tank Munition), který se vyvíjel ještě za studené války. Předpokládalo se, že bude vyvinuta kazetová bojová hlavice s těmito prvky pro střely ATACMS odpalované z dělostřeleckého systému M270. Podle plánu by mohla jedna taková střela zničit celou rotu tanků. Po ukončení studené války byl však tento projekt odložen a v roce 2003 definitivně zrušen. Bylo na něj vynaloženo celkem 2,2 miliardy dolarů.
Následuje 155milimetrová samohybná houfnice Crusader, která měla nahradit dělostřelecký systém M109. Byla schopná až deseti výstřelů za sekundu na vzdálenost přes 40 kilometrů. Hlavním nedostatkem houfnice však byla její váha, která činila 43 tun, přičemž bylo potřeba zvláštní vozidl na přepravu munice o váze 36 tun. V té době však potřebovali američtí vojáci lehčí zbraně pro operace po celém světě. V důsledku toho byl projekt zrušen v roce 2002, náklady činily 2,2 miliardy dolarů.
Posledním v seznamu NI je program GCV (Ground Combat Vehicles — Pozemní bojová vozidla), který začal v roce 2009 a zakládal se na úspěších FCS. Základem projektu měl být nový moderní bojový tank. V konečném důsledku z toho však vyšel stroj o váze 60 tun, který americké vojáky neuspokojil. V roce 2014 byl jeho vývoj úplně zastaven na žádost Kongresu, rozpočtové ztráty činily přes jednu miliardu dolarů.