Politik Zaorálek na začátek uvedl, že nevyšla sázka na jednu kartu.

„Kdo je původcem té akce? Víme, že to je venezuelský exil, který pobývá ve Spojených státech a dalších zemích, víme, že akce byla připravována delší dobu, nápad s prezidentem Guaidóem mohl být dobrý, kdyby vyšel," začal Zaorálek v Událostech, komentářích ČT24.

„Už v tuto chvíli víme, že nápad zřejmě nevychází, tak jak se myslelo, protože celá operace měla proběhnout velmi rychle, během čtrnácti dnů," dodal k tomuto tématu bývalý ministr zahraničních věcí, podle kterého chybí plán B, tedy strategie pro případ, že převrat nevyjde.

Zaorálek si také myslí, že se situace dostala do patové nebo schizofrenní situace, právě této situaci podle něj nahrávají dříve zavedené americké sankce.

„Na jedné straně vyhlásíte sankce, takže zhoršujete situaci v zemi, na kterou doplatí nejvíc lidé, kterým pak posíláte humanitární pomoc, to je ta schizofrenní věc," uvedl Zaorálek.

„Amerika by se měla snažit pomáhat, ale neměla by se snažit přímo pomoc doručovat," uvedl a dodal, že vojenská intervence USA by pro Venezuelany byla tragédií. „Čeho se rozhodně bojí velká část lidí ve Venezuele, je to, že jim mocnosti vrazí do země a tu jim rozdupou," říká Zaorálek.

„Mají tam půjčky přes dvacet miliard, a dokonce tam začali stavět továrnu na kalašnikovy. Pokud si vzpomínáte, v prosinci tam přistály dva ruské bombardéry osazené jadernými zbraněmi, což bylo zřejmě proto, že Rusové tušili, co se chystá, a dávali tím najevo symbolicky, jaký mají zájem o tento terén. Pro Rusy znamenala Kuba a Venezuela návrat do geopolitiky, nejde jen o ekonomické zájmy, ale i symbolicky," řekl na závěr bývalý ministr zahraničí Lubomír Zaorálek.

Krize ve Venezuele

Ve Venezuele od 21. ledna probíhají masové protesty proti současnému úřadujícímu prezidentovi Nicolásovi Madurovi. Současně s tím se Juan Guaidó sám prohlásil za prozatímního prezidenta země.

V pondělí země jako Rakousko, Velká Británie, Německo, Dánsko, Španělsko, Lotyšsko, Litva, Nizozemí, Portugalsko, Francie, Česko a Estonsko uznaly Guaida dočasným venezuelským prezidentem. Toto rozhodnutí přijaly poté, co vypršelo osmidenní ultimátum, které evropské země daly Madurovi k vyhlášení předčasných prezidentských voleb. Podporu Guaidovi vyjádřily také Švédsko, Finsko a Belgie.

Nicolás Maduro označil svého oponenta Guaida za loutku z Washingtonu. Moskva jeho postoj sdílí. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov zdůraznil, že je Rusko připraveno pomoci legitimnímu prezidentovi a opozici s navázáním dialogu.

Madura kromě Ruska podpořila také Čína, Turecko a několik dalších zemí.