Podle Bočka, který brzy oslaví své 96. narozeniny, se v dnešní době sport vidí stále méně, a to nejen ve školách, ale také ve volném čase. Myslí si, že je to částečně dáno tím, že jeho generace žila ještě v době, kdy byl sport jakousi samozřejmostí, píše portál.

„Přiznám se, že když vidím dnešní mladé lidi ve věku, jako jsme byli tenkrát my, tak si myslím, že by nedošli ani do Maďarska, ani by nepřežili celé týdny ve stanu v čekání na náborové důstojníky, o samotném výcviku ani nemluvím. Obnovení aspoň několikaměsíčního základního povinného branného výcviku pro mladou populaci by mělo ohromný pozitivní a všestranný přínos pro společnost," cituje portál válečného veterána.

O problémech s hodinami tělocviku promluvil také Kamil Kotlík, středoškolský učitel a asistent na FTSV UK. Ten uvedl, že v současné době je 15-20 % dětí na středních školách z tělocviku uvolněno, a to z různých důvodů.

Portál dále konstatuje, že téměř třetina českých dětí bojuje s obezitou. Uvedla to Česká unie sportu na setkání se sportovními trenéry, lékaři, zástupci armády a aktivními sportovci. Stejně tak se stále zvyšuje počet rodičů, kteří se příliš nezajímají o volný čas svých dětí a kteří je nechají, aby trávili čas na počítači, u televizi či na tabletu. Proto dnes ubývá dětí, které by si spontánně hrály na ulici.

Nedostatek sportování a pohybu v mládí se pak projeví i v dospělosti.

„Nedostatečný pohyb má pak za následek, že v prvních třídách přibývá dětí s vadami řeči, poruchami pozornosti, řada z nich je méně manuálně zručná a má častěji potíže při psaní a čtení," tvrdí sportovní ředitel basketbalové federace Michal Ježdík.

K situaci se vyjádřil také Miroslav Jansta, předseda Unie českého sportu. podle jeho názoru mohou za nedostatek pohybu dav faktory — subjektivní a objektivní.

„Je tu vývoj společnosti, která je zahlcená informacemi a technologiemi, což pociťují také děti. Pak je tu také častý rozpad rodin, až polovina manželství se rozvádí, děti nemají pozitivní vzor. No, a nakonec, je tu zánik správního orgánu ve sportu, i když organizace ČSTV (Český svaz tělesné výchovy, pozn. red.) formálně existovala i po roce devadesát," uvádí Jansta.

K tomu, aby bylo možné tento trend zastavit, je zapotřebí, aby bylo na školách zavedeno alespoň pět hodin tělesné výchovy. Přitom je potřeba zaměřit se především na mladší ročníky, které si budují návyky ke sportu.

Pokud se vrátíme zpět k armádě, pak nutno podotknout, že náborem do profesionální armády neprojde drtivá většina uchazečů. Můžou za to hlavně testy fyzické zdatnosti, které se skládají z vytrvalostních a silových disciplín. Podle Miroslava Jebavého, náčelníka tělovýchovy generálního štábu armády ČR, rekruti nejčastěji nezvládnout 12 minut dlouhý běh a sedy-lehy.

„Při náboru nových rekrutů se stále výrazně projevuje úbytek provádění spontánních tělovýchovných aktivit. Snižuje se úroveň aerobní vytrvalosti, nedostatečné je zvládnutí plaveckých dovedností a všímáme si také nadváhy, úbytku svalové hmoty nebo nárůstu tuku v těle," tvrdí Jebavý.

Stejný názor zastává i Slavomír Lener, extrenér české hokejové reprezentace. I podle něj se totiž pohybová gramotnost lidí v České republice dost změnila.

„Dříve lidé chodili, běhali, plavali, skákali, lyžovali, bruslili a hýbali se s míčem. Všichni naši spolužáci toto uměli, kluci i holky. A to dneska není. Proč? Protože chybí spontánní pohyb. Doba je jiná a nevrátíme ani to, že jsou počítače, tablety, mobily a další. Obrovskou rezervu ale vidím v tom, že školy mají prostory na multifunkční hřiště, případně na jejich rozšíření a aby tam děti sportovaly. Ale ne pod dohledem trenéra či učitele, ale samy," cituje portál slova Lenera.