Podle vědce jsou mýty pro všechny národy zcela klíčové a nemůže bez nich národ existovat. Slouží totiž jako určitý konstituční prvek. „To jsou příběhy, které si všichni vyprávějí, kterým všichni rozumějí, a kdyby takové příběhy neměli, tak to asi ani není národ," dodal.

Odborník promluvil o relativně živém mýtu o zradě Západu, který se v Česku jmenuje československý Mnichov. Podle něho povýšení věci na nějaký mýtus znamená stylizování sebe sama do národa oběti. „Koneckonců je to velmi staré, protože do jisté míry tuto sebestylizaci najdeme už u biblických Židů: ‚Jsme národ, který vždycky všichni mlátili. Egypťané, Babyloňané, Asyřané…‘ a tak dále," vysvětlil.

Dle názoru Putny vymizení mýtu západní zrady proběhlo v devadesátých letech, kdy se Česko stalo součástí západních struktur.

Vědec se také pozastavil nad českým upínáním k západním mocnostem.

„My jsme součástí Evropy. Někdy se nám může zdát, že východním okrajem… ale jsme součástí rodiny národů, které se hlásí ke společnému anticko-židovsko-křesťanskému narativu. Žádnou jinou možnost nemáme a není to žádné upínání. Je to normální úvaha o tom, kdo jsme. A když se díváme na naše dějiny, není jiná možnost, žádná jiná identita. Bratrství slovanských národů? Haha, děkuji pěkně," prohlásil.

Na závěr antropolog naznačil rozdíl mezi mentalitou střední a západní Evropy.

„My jsme jenom trošku zaostalejší. Demokracii jsme neměli tak dlouho a nezvykli jsme si doopravdy na politické strany, na otevřenou společnost, na svobodný tisk… pořád s tím zápasíme. Francie a Anglie s tím teď samozřejmě zápasí taky, ale naše zkušenost je relativně mnohem kratší a demokratické instituce jsou mnohem křehčí. To je ten jediný rozdíl. Princip je jinak stejný," uzavřel.