Přední kosovský list Koha Ditore píše, že eurokomisař pro evropskou sousedskou politiku a rozhovory o rozšíření Johannes Hahn navrhl pokračování jednání o Kosovu ve zvláštním formátu.

Poté, co Priština několikrát a kategoricky odmítla zrušení stoprocentního cla na zboží z Centrálního Srbska a Bosny a Hercegoviny, Bělehrad také jednoznačně prohlásil, že nehodlá s Prištinou jednat, dokud tato cla nebudou zrušena, se Hahn rozhodl, že je potřeba zařadit dialog o clech do pořadu jednání.

Politoložka Jelena Vukoićičová Sputniku sdělila své pochybnosti ohledně toho, že administrativa EU, nejen nynější, ale každá jiná, dokáže v zásadě vyřešit kosovský problém, poněvadž Brusel měl dost času, aby předvedl své možnosti (pozn. jednání v bruselském formátu pokračují od roku 2011), avšak zprostředkování EU ve vztazích mezi Bělehradem a Prištinou skončilo naprostým fiaskem.

Podle názoru politoložky Albánci navíc prostě neposlouchají nic, co vychází z EU, poněvadž poslouchají výhradně americkou vládu, přesněji její konkrétní zástupce, kteří koordinují prištinské záležitosti. Na Hahnově návrhu nespatřuje Vukoićičová nic kromě klasického bruselského pokrytectví.

Politoložka je přesvědčena, že také poslední návrh Bruselu je další maskovaný požadavek na kapitulaci Srbska: „Vidíme, že tvrdošíjně zavírají oči před vším, co vyvádějí Albánci, a nadále trvají na tom, aby se Bělehrad dál účastnil jednání (pozn. Srbsko odmítlo účast v dialogu poté, co Priština zavedla stoprocentní cla na srbské zboží, čímž přivedla obyvatele Severního Kosova na pokraj humanitární katastrofy), zatímco se Priština pokouší přivlastnit si Trepči (důlní kombinát na severu Kosova, má strategický význam pro Srby), odmítá zrušení cel a vyhrožuje okupací severu, Z toho se dá učinit závěr, že si EU pravděpodobně přeje, abychom pokračovali v jednáních o tom, jak by se Albáncům podařilo získat všechno, a Srbům nic."

Podle jejího názoru, ať mluví zástupci EU o jakémkoli formátu, jejich úsilí je nakonec zaměřeno pouze ne jedno: tento příběh má skončit podepsáním právně závazné dohody, podle které uzná Srbsko Kosovo a samozvaná republika bude moci vstoupit do OSN.

Vukoićičová zdůrazňuje, že příčinou tvrdošíjného přání vrátit Bělehrad na jednání, je přání zbavit Prištinu odpovědnosti za její z právního hlediska pochybné a radikální protisrbské iniciativy, proto na to Srbsko nesmí v žádném případě přistoupit.

„Dialog, ke kterému vyzývá Brusel, není žádný dialog. Je to nátlak, který vyvíjejí na Bělehrad mnoho let, abychom uznali to, co Západ již udělal, tedy, jak sami říkají, uznali realitu, ve které je Kosovo nezávislým státem," řekla Vukoićičová.

„Všechno, co dnes dělají Albánci, je natolik radikální a drzé, že skutečně nechápu, jak by mohla bělehradská vláda přistoupit v této situaci na pokračování jakýchkoli jednání. Ovzduší je naprosto katastrofální. Nikdy nebylo dobré, ale dnes je tisíckrát horší. Jednání by se dnes zúčastnili jenom politici, kteří předem souhlasí s porážkou," řekla na závěr Jelena Vukoićičová.

Názor autora se nemusí shodovat s názorem redakce