Pompeo navštíví Maďarsko, Slovensko a Polsko. Tyto země jsou součástí čínské iniciativy 16+1, která sdružuje Peking a země střední a východní Evropy. Washingtonu dělá starosti obchodní pronikání Číny do tohoto regionu, stejně jako investice do místní infrastruktury.

Dále se USA obávají, že čínská rozvědka prostřednictvím produktů firmy Huawei provádí v těchto zemích špionážní aktivity. Podle FT američtí vládní představitelé upozorňují na to, že velké množství malých a středně velkých zemí ve střední a východní Evropě, z nichž mnohé mají větší sklon ke korupci, mohou dovolit Číně, aby pronikla do klíčových odvětví a prosazovala svůj vliv uvnitř Evropské unie.

„Dělá nám větší starost čínská přítomnost, přítomnost Huawei, ve střední a východní Evropě než v západní Evropě," cituje FT vysoce postaveného amerického funkcionáře.

V řadě těchto zemí se Huawei dostala do centra politického skandálu. Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) v prosinci roku 2018 varoval před technologiemi společností Huawei a ZTE. Premiér Andrej Babiš (ANO) zprvu nařídil úřadu vlády zbavit se veškerých zařízení firmy Huawei, později však couvl. Prezident Miloš Zeman v souvislosti s případem prohlásil, že NÚKIB spolu s BIS ohrozily svými výroky ekonomické zájmy České republiky v Číně.

Podobně reagoval i slovenský premiér Peter Pellegrini, který před měsícem uvedl, že nepovažuje čínskou společnost za hrozbu a varoval politiky, aby „se nestali nástrojem v obchodní válce mezi konkurenty". Kromě Slovenska našla společnosti Huawei zastání i v Maďarsku. List The Wall Street Journal dne 27. ledna informoval o tom, že maďarský premiér Viktor Orbán odmítl americký nátlak, aby se jeho země připojila k boji proti „čínské počítačové špionáži".

Naopak v Polsku došlo kvůli podezření ze špionáže k zatčení zaměstnance Huawei. Čínská společnost jej následně propustila a uvedla, že obvinění nemá nic společného s Huawei. Podle bývalého šéfa polské rozvědky, Grzegorze Maleckiho, se polská vláda tímto gestem snažila naklonit si Washington.

„Tento krok může zhoršit polsko-čínské vztahy, proto příčina tohoto rozhodnutí, které bylo přijato na nejvyšší vládní úrovni, musí být důležitější než udržení dobrých vztahů s Čínou," cituje FT Maleckiho.

Čínský velvyslanec v EU minulý měsíc upozornil, že Huawei a další čínské společnosti v Evropě musí čelit urážkám a diskriminaci. V lednu rovněž americké ministerstvo spravedlnosti oficiálně obvinilo Huawei a její finanční ředitelku Meng Wan-čou z podvodů a dalších trestných činů.

Meng Wan-čou, kterou začátkem prosince zadržela ve Vancouveru kanadská policie na žádost USA, a její firmu obviňují mimo jiné z bankovních a internetových podvodů, maření spravedlnosti, spiknutí za účelem praní špinavých peněz a z porušování mezinárodních sankcí vůči Íránu.

V americké administrativě v pátek uvedli, že Spojené státy zvýší svou diplomatickou, obchodní, vojenskou a kulturní přítomnost ve střední Evropě, aby tak mohly danému regionu nabídnout alternativu místo Ruska a Číny.

„Domníváme se, že je tento krok velmi potřebný a měl nastat již dávno," citují FT nejmenovaného amerického funkcionáře. „Nedostatek robustní americké přítomnosti ve střední Evropě v posledních deseti letech vytvořil vakua, která hned zaplnily Rusko a Čína," dodal závěrem.