Miloš Zeman se vyjádřil i k situaci ve Venezuele. „Nemám rád latinskoamerické diktátory, to po mně nikdo nemůže chtít. Také nemám rád intervence, zvací dopisy nebo okupace," cituje Zemana blesk.cz.

„Pokud Juan Guiadó nedokáže vyřešit problém v rámci Venezuely a obrátí se na zahraniční protektory, skončí jako venezuelský Husák," dodal Zeman k tématu.

Prezident dále uvedl, že během na své dovolené vymyslel i vlastní epitaf, kterým by se chtěl pochlubit. Upozornil, že je mu už jednasedmdesát let a vzhledem k tomu, že se čeští muži průměrně dožívají 75 let, raději si s předstihem vymyslel epitaf na náhrobní kámen. „Zde leží člověk, který každého blbce rozzuřil do nepříčetnosti," prozradil Zeman znění již připraveného textu.

K tomu dále dodal, že podle jeho názoru je „blbec ten, kdo žádný názor nemá a kdo jenom nadává". A takových blbců je dle jeho mínění hodně.

EU si neví rady s uprchlíky? Co všechno pro to dělají politici

V souvislosti s touto otázkou Miloš Zeman poznamenal, že zastává dva názory, které se vzájemně nevylučují. „První názor je, že by bylo samozřejmě optimální, kdyby Evropská unie chránila svoje vnější hranice. Ale bohužel skupina Frontex, která je má chránit, je naprosto bezmocná," poznamenal Zeman. Názorným příkladem je podle prezidenta výrok šéfa Frontexu. Ten vyprávěl příběh o tom, jak připlula loď, která vyložila uprchlíky. Následně se pro loď však vrátili její majitelé s puškami Kalašnikov v rukou, tedy pašeráci, a Frontex jim musel zmíněnou loď vrátit.

„Druhý bod — když nefunguje celoevropská ochrana vnějších hranic, tak zastávám názor, že před ilegálními imigranty (…) se musíme bránit vlastními silami a že je daleko lepší je zastavovat na hranicích a vracet je podle Dublinských dohod do země, odkud k nám přišli."

Prezident dále dodal, že by v jistých případech zvažoval i použití armády. „Jsem jeden z těch, kdo doporučuje, aby se v případě potřeby vedle zesílených policejních hlídek k tomu použila i armáda," dodal k dané otázce Miloš Zeman.

Je uprchlík a uprchlík

Prezident zastává názor, že uprchlíky lze rozdělit na tři skupiny: „Já bych ty uprchlíky rozdělil na tři kategorie. Ta první kategorie je dána tím, že česká vláda souhlasila s umístěním 1500 uprchlíků na našem území," uvedl na začátku Zeman. „Druhá kategorie jsou lidé, kteří utíkají z politických příčin a třetí kategorie jsou takzvaní ekonomičtí imigranti, u nichž je ještě špatné to, že vlastně nevíme, jestli je u nás chtějí pracovat nebo jenom pobírat sociální dávky," dodal prezident.

Hlavní představitel státu také poznamenal, že nám zatím nikdo neřekl o poměru mezi ekonomickými a politickými imigranty. Podle Zemana však většinu migrantů tvoří právě ekonomičtí migranti. Ti totiž přicházejí ze zemí, kde válka neexistuje, jako je Eritrea, Senegal, Kosovo nebo Pákistán. „Mám tedy silné podezření, že tito lidé u nás, jak už jsem řekl, nechtějí pracovat," zdůraznil Zeman.

Několik slov o islámu

Prezident podotknul, že spíše nespatřuje hrozbu v takových uprchlících, jako jsou syrští křesťané, jelikož přicházejí z takového prostředí, které je České republice kulturní bližší, než je tomu například u islámských imigrantů. Pokud je však budeme přijímat, pak Zeman tvrdí, že je v tomto případě potřeba čelit několika rizikům. Zejména se zde vytvoří vyloučené zóny, respektive ghetta, kde lidé nebudou schopni asimilace. Příkladem je podle Zemana Velká Británie a její pákistánská ghetta, kam se někdy neodváží ani místní policisté.

„To druhé riziko, (…) které nechci přeceňovat, je riziko infekčních onemocnění. Znovu ale opakuji, že to nepokládám za příliš pravděpodobné," dodal prezident. „Třetí riziko za pravděpodobné pokládám, a to je riziko, že Islámský stát v té vlně islámských uprchlíků k nám vyšle tzv. spící buňky, což je zárodek budoucích teroristických organizací, které by na našem území mohly udělat totéž, co se už stalo v Paříži, Londýně, Madridu, Kodani a dalších městech," uvedl Miloš Zeman.

Protikuřácký zákon a sebehodnocení

Pokud jde o podpis protikuřáckého zákona, prezident uvedl, že ho podepíše, protože nechce vypadat jako člověk, který své osobní zájmy nadřazuje nad rozhodnutí parlamentu. „Samozřejmě budu doufat, že třeba v parlamentu se najdou i lidé, kteří proti tomuto zákonu budou hlasovat. (…) Prezident, pane kolego, není zákonodárce. (…) Podle ústavy je prezident součástí exekutivy. On může podepsat nějaký zákon, který je proti jeho osobním zájmům, ale který nenarušuje ty hodnoty, které prezident uznává," vysvětlil Zeman a dodal, že nejde o pokrytectví.

„Pokud protikuřácký zákon diskriminuje mě, jako kuřáka, tak nebudu chtít vypadat jako člověk, který preferuje svoje osobní zájmy nad rozhodnutím parlamentu," dodal k věci prezident.

Co se týče sebehodnocení, to Miloš Zeman hodlá udělat až na konci svého funkčního období. Svou činnost přirovnal k běžeckému závodu. „Když někdo běží nějaký závod, je zhruba v polovině trati a má nějaké umístění, tak to umístění může znamenat buď to, že přepálil ten závod a že pak vyhasne, na konci, anebo, že se naopak chystá, že jako Emil Zátopek vystartuje ze zadní pozice a doběhne jako první," uvedl příklad Zeman. Za svůj nejúspěšnější čin současný český prezident považuje to, že zabránil pokračování pravicové a neschopné vlády Petra Nečase, která podle Zemana brzdila českou ekonomiku.

Ohledně svého zdraví prezident Zeman poznamenal, že trpí neuropatií nohou. Projevy této nemoci však mnozí mylně považují za příznak alkoholismu. „Chodím na biologických protézách, neustále zakopávám, neustále padám ze schodů, takže jsem považován za notorického opilce," razantně reagoval prezident.

Podle Zemana byl profesor Kolář prvním člověkem, který jako jediný našel účinný lék na zmírnění tohoto onemocnění. „A pokud volíte prezidenta podle stavu od kotníků dolů, nevolte mě," zavtipkoval Zeman ohledně svého zdravotního stavu.

Další věc, která se v pořadu probírala, byl vztah Zemana a Donalda Trumpa. Český prezident v pořadu zmínil, že nyní nemá naplánovanou žádnou schůzku s americkým prezidentem. Stejně tak zdůraznil, že jeho počínání, v souvislosti s událostmi ve Venezuele, nebylo nijak motivováno snahou takové schůzky dosáhnout.

„Podporuji Huawei v boji s počítačovými firmami, Trump stojí na druhé straně," vysvětlil Zeman, proč ho jeho americký kolega nejspíš nechce pozvat. Další příčinou je dle Zemana také jeho postoj k vydání ruského hackera Nikulina. Toho totiž Česko vydalo do USA, ale Miloš Zeman byl proti, píše portál lidovky.cz.