Podle autora článku, venezuelský prezident Nicolás Maduro uvrhl svou zemi do strádání a rozkladu.

„Ano, Maduro uvrhl Venezuelu do strádání a rozkladu. Stojí proti němu 90 % obyvatel. Ale je něco, čeho se Venezuelané obávají ještě víc než samotného prezidenta, a to je zahraniční vojenské intervence," zdůraznil bývalý ministr zahraničních věcí.

Zaorálek připomíná, že Venezuelané mají s takovými intervencemi z minulosti velmi pokořující zkušenosti. Dnes je navíc děsí, že by mohli skončit „rozdupáni" cizími armádami, jako je Sýrie nebo Libye.

Lubomír Zaorálek zhodnotil také americkou vnější politiku vůči Venezuele. Podle jeho názoru Trumpovi chybí nějaký zřetelný politický úspěch, a to ať už doma nebo v zahraničí. Připomíná, že „ani na tu slavnou zeď s Mexikem nedostal peníze". Proto mohla Venezuela se svým hrozným celkovým úpadkem vypadat jako zralá hruška, kterou stačí jen vítězně utrhnout.

Politik připomíná, že Česká republika dne 4. února prohlásila, že Nicolase Madura neuznává prezidentem. Juana Guaida dokonce Česko může zvát na návštěvy.

„(…), ale to nic nemění na tom, že do Venezuely jsme zabředli. Co teď? Země tone v nejistotě," tvrdí Zaorálek.

„Mexiko a Uruguay, které se s uznáváním nového prezidenta tak neunáhlily, svolaly schůzku do Montevidea, aby se chopily možnosti ujmout se vyjednávání s Madurem. Evropská unie se rozhodla se schůzky účastnit," připomíná Zaorálek.

Podle politika tak nyní v Evropě sedíme na dvou židlích, jelikož Madura zároveň neuznáváme, a zároveň jsme ochotni s ním jednat.

Autor vzpomíná i na to, že po Iráku, Afghánistánu a Libyi bylo nesčetněkrát prohlášeno, že není možné se pouštět do operací, v nichž nejsme schopni si definovat cíl a způsob, jak ho dosáhnout. Dle něj je výsledkem to, že zvyšujeme chaos a utrpení lidí. Navíc připomíná, že i počty civilních obětí v takových konfliktech v dnešním světě až hrozivě rostou. A to podle něj můžeme pozorovat jak v Sýrii, tak v Afghánistánu.

„Osobně nevěřím mužům kolem Donalda Trumpa, jako je Bolton nebo Abrams, že jsou schopni domýšlet důsledky svých činů. Celý život vyznávají Kissingerovu metodu, že je třeba spoléhat na sílu, být aktivní a nová situace ukáže, co dál. Chovají se krutě a bezohledně," konstatuje autor článku.

Celou situaci uzavírá tím, že Venezuela podle něj není boxerským ringem, do kterého máme pustit boxery, aby to zválcovali silou.

„Tihle boxeři jsou nám tam dnes na nic," uvedl Zaorálek.