Český ministr obrany Lubomír Metnar nevyloučil v rozhovoru pro pražský list Právo, že v případě zhoršení mezinárodní situace po zrušení INF mohou být v NATO zahájeny diskuse o rozmístění amerických základen v Evropě včetně jeho země.

„(Jsou to) zřejmě pokusy o zdůvodnění následků vystoupení USA ze smlouvy a možnosti umístění ve svých zemích, v daném případě jde o Česko, systémů protiraketových zařízení, což povede k ještě větší eskalaci napětí a nepředvídatelným následkům," řekl Švytkin Sputniku.

Toto prohlášení svědčí podle poslance nikoliv o snaze evropských zemí přesvědčit USA, aby nevystupovaly z INF, ale odůvodňuje jejich eventuální vystoupení.

Dříve se premiér Andrej Babiš znepokojivě vyjádřil k odstoupení Ruska a USA od smlouvy INF.

„Zažili jsme studenou válku, kdy nad světem visela hrozba použití jaderných zbraní každý den. Nechceme se přece vracet do takové doby a zažívat znovu podobné hrozby. Amerika by měla s Ruskem zasednout za jeden stůl a domluvit se, že v likvidaci jaderných zbraní budou pokračovat. Svět musí řešit mnoho jiných konfliktů, válku v Sýrii, obecně nestabilitu na Blízkém východě nebo migrační vlnu z Afriky. Řešit ještě jadernou hrozbu by byl pro svět další velký problém," prohlásil.

Minulý pátek Donald Trump oznámil, že USA pozastavují platnost INF a zahajují řízení o odstoupení od smlouvy. Příští den Rusko reagovalo zrcadlově. Vladimir Putin během schůzky s ministrem Lavrovem a ministrem obrany Šojgu prohlásil, že Rusko také pozastavuje svou účast. Ruský prezident dále dodal, že Moskva je otevřena vůči novým návrhům a vyjednávání o smlouvě INF, ale oběma ministrům nařídil, aby tato jednání neiniciovali.