Agentura uvádí, že PDVSA také nařídila všem svým společným podnikům, aby deponovaly zisk z prodeje ropy na ruská konta. Společnost zároveň požádala zahraniční partnery (Equinor, Chevron и Total), aby poskytli odpověď, jestli budou pokračovat v účasti ve společném podniku těžby v ložiscích podél řeky Orinoko.

USA vyhlásily koncem ledna sankce proti Venezuele. Zahraniční konta PDVSA, na která jsou ukládány peníze z exportu, byla zablokována a činnost americké dceřiné společnosti Citgo byla zakázána. Zákaz může být odvolán za podmínky, jestliže příjmy Citgo budou ukládány na zablokovaných kontech, k nimž získal částečně přístup vůdce opozice Juan Guaidó, který se prohlásil za prezidenta Venezuely. Rusko neuznalo přechod moci od legitimního prezidenta Bolívarovské republiky Nicoláse Madura.

5. února byla uveřejněna zpráva, že Venezuela má značné potíže s vývozem ropy kvůli americkým sankcím. Problémy v exportu mají hned několik příčin. Hlavní z nich spočívá v amerických sankcích. Proto PDVSA hromadí ropu v nádržích.

Americké sankce proti ruské Gazprombance byly vyhlášeny v červenci 2014.

Ve Venezuele od 21. ledna probíhají masové protesty proti současnému úřadujícímu prezidentovi Nicolásovi Madurovi. Současně s tím se Juan Guaidó sám prohlásil za prozatímního prezidenta země.

V pondělí země jako Rakousko, Velká Británie, Německo, Dánsko, Španělsko, Lotyšsko, Litva, Nizozemí, Portugalsko, Francie, Česko a Estonsko uznaly Guaida dočasným venezuelským prezidentem. Toto rozhodnutí přijaly poté, co vypršelo osmidenní ultimátum, které evropské země daly Madurovi k vyhlášení předčasných prezidentských voleb. Podporu Guaidovi vyjádřily také Švédsko, Finsko a Belgie.

Nicolás Maduro označil svého oponenta Guaida za loutku z Washingtonu. Moskva jeho postoj sdílí. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov zdůraznil, že je Rusko připraveno pomoci legitimnímu prezidentovi a opozici s navázáním dialogu.

Madura kromě Ruska podpořila také Čína, Turecko a několik dalších zemí.