„Ano, jsme připraveni pokračovat v ukrajinském tranzitu, ale za podmínek, které potřebujeme my," řekl Pankin.

„Existuje zde řada věcí, se kterými Ukrajinci zatím nesouhlasí," zdůraznil.

Zároveň je podle něj Ukrajina nejistá kvůli „systému transportu plynu, jeho nástupci a konsorciu".

„Jednou z podmínek je, že existuje platná smlouva a dá se měnit. Vypadá to ale, že Ukrajina tuto možnost odmítá. Zde pravděpodobně nebudeme mluvit o automatismu, ale existují určité detaily, které je třeba vyřešit," řekl diplomat.

Zasahovat do realizace projektu Severní proud 2 a donutit Rusko vyvážet plyn přes Ukrajinu za nepříznivých podmínek nebude fungovat, dodal Pankin.

„Z pohledu spotřebitelů Evropské unie, kteří kupují ruský plyn, se jedná o poměrně spolehlivého dodavatele, Gazprom. Proto, když jsme postavili Severní proud, stavíme a doufám, že postavíme Severní proud 2, to bude stejně ruský plyn, který půjde evropskému spotřebiteli," řekl Pankin.

„Pokud tomuto projektu budou stavit překážky s cílem přinutit Rusko, a jeden z důvodů protiruských sankcí je právě Severní proud 2, posílat plyn přes Ukrajinu za jejich podmínek, s jejich sazbami a nejistotou v právních záležitostech, to pravděpodobně nepůjde," zdůraznil diplomat.

V lednu se v Bruselu uskutečnilo trojstranné zasedání Ruské federace, Ukrajiny a Evropské komise, na kterém se diskutovalo o problému tranzitu plynu, protože skončila platná smlouva mezi Gazpromem a Naftogazem. Jak se očekávalo, nebylo dosaženo žádné konkrétní dohody, Evropská komise však předložila stranám návrh na budoucí smlouvu, která veřejnosti odhaluje pouze její hlavní body.

Podle Evropské komise by měla být smlouva podepsána na dobu delší než 10 let a objemy by měly být atraktivní, a to i pro investory, kteří budou vyzváni k modernizaci ukrajinského GTS. Strany plánují pokračovat v třístranných diskusích v květnu.