Cichocki poznamenal, že konečné rozhodnutí o seznamu pozvaných schválí polský prezident Andrzej Duda.

Pamětné události věnované začátku 2. světové války se každoročně konají na poloostrově Westerplatte nedaleko Gdaňska, kde 1. září roku 1939 v 4:45 hodin ráno začala invaze hitlerového Německa do Polska. Ráno 17. září do západního Běloruska a do západní Ukrajiny, které pak byly součástí Polska, vstoupila Rudá armáda.

Druhá světová válka, rozpoutaná nacistickým Německem, fašistickou Itálií a militaristickým Japonskem, se stala největší válkou v dějinách. Této války se zúčastnilo 61 států a kolem 1,7 miliard lidí. Bojovalo se na území 40 států, stejně jako na moři. V letech 1944-1945 Rudá armáda osvobodila Polsko od německých okupantů a ztratila zhruba 600 tisíc lidí.

V posledních letech prožívají rusko-polské vztahy obtížné období. V roce 2015 polské úřady nepozvaly prezidenta Ruska k výročí osvobození Osvětimi a polský prezident Komorowski odmítl navštívit Moskvu na oslavy k 70. výročí vítězství ve Velké vlastenecké válce.

Na podzim roku 2017 v Polsku vstoupily v platnost dodatky k zákonu zakazujícímu propagandu komunismu nebo jiného totalitního režimu. Zákon také předpokládá zbourání sovětských památek. Podle výpočtů Ústavu národní paměti se jedná o více než 450 memoriálů po celé zemi, z nichž 230 jsou památníky vojáků Rudé armády.

Ruské ministerstvo zahraničí poznamenalo, že jde o další pokus polské administrativy zásadně revidovat historické události 2. světové války a vyškrtnout stránky týkající se rozhodující role Rudé armády při osvobození Polska.