Anna-Lena Laurén se ve svém článku věnovala popsání práce a kvalitě městské dopravy v Rusku. Nejvíce na ní zapůsobilo to, že doprava funguje za jakéhokoliv počasí. Uvedla, že se v Rusku na dopravu dá spolehnout, neboť prostě funguje.

„Vláky, trolejbusy, metro. V Rusku všechno jezdí podle jízdního řádu bez ohledu na výkyvy teplot, mrazy, plískanice a ledovku. V zimě je Moskvě jídza městkou dopravou ještě bezpečnější, protože taxikáři ne vždy přezouvají pneumatiky na zimní," píše Laurén.

Jako příklad uvádí Sibiř, kde podle ní teplota klesá pod — 40 stupňů, ale sníh nevadí fungování železnice.

Kromě toho byla novinářka překvapena tím, že v Rusku je železnice a její obsluha pod vedením státu, který má podle Laurén „celou armádu" pracovníků, kteří se v případě potřeby zabývají obsluhou infrastruktury.

„Rozdíl mezi Ruskem a Švédskem je v tomto případě velmi jednoduchý. Jde o počet pracovníků. Když se teplota mění nebo je špatné počasí, RŽD (pozn. státní železniční společnost Rossijskije železnyje dorogi) ihned vyšle pracovníky. Pokud je zapotřebí, budou pracovat i v noci," sděluje své dojmy Laurén.