Podle Žantovského by se mohlo zabránit krvavé druhé světové válce, kdyby velké západní mocnosti včas zabránily Hitlerově agresi, a tím dodržely sliby, které daly malým státům, včetně České republiky, před zahájením války. Češi se, podle něj, nemají spoléhat na sliby jiných států.

„Za rozpoutání války nese hlavní odpovědnost nacismus, ale za její krvavost nese spoluzodpovědnost tato pozdní reakce. Jenomže evropské národy všeobecně tuto roli Britům, Francouzům a Američanům přiznávaly a do jisté míry stále přiznáváme proto, že v nich vidíme hodnoty politického uspořádání, civilizační, kulturní souvztažnosti a spojitosti, ke kterým se chceme hlásit, nebo ke kterým se sami hlásíme. A také spoléháme na to, že budou připraveny tyto hodnoty bránit. Francie, Velká Británie a v posledním století Spojené státy zásadním způsobem rozhodovaly o podobě evropského kontinentu a jeho politickém uspořádání. Nejenom že měly schopnosti a kapacity takto jednat, ale tuto schopnost a kapacity si i nárokovaly. Samy se k ní hlásily. Selhání spočívá právě v tom, že své odpovědnosti nedokázaly dostát," prohlásil Žantovský.

Žantovský také vyjádřil svůj názor založený na historických a psychologických faktech na téma historických traumat, které jsou ústředními tématy historie a sebereflexe národů. Podle Žantovského, pro malé státy, které často ve své historii ztratily svou nezávislost, je role oběti charakteristická, zatímco velké mocnosti dokonce považují zahraniční expanzi za pozitivní událost, obzvláště když sloužily k utváření národa.

„Například, že Anglie v podstatě vznikla sérií invazí a vlastních porážek. Ať už to byli Vikingové, Anglosasové nebo normanská invaze a porážka v bitvě u Hastingsu v roce 1066. A Angličané tyto události nevnímají jako trauma, ale jako součást utváření vlastní historie, kdy ze střetů s cizími nájezdníky vznikla britská identita tak, jak ji známe dnes. Traumatizovaní tím tedy nejsou, zato my do jisté míry ano," myslí si Žantovský.

Podle Žantovského je třeba vyvodit závěry z minulých chyb, a to jak velkým mocnostem, tak malým národům, protože všechny tyto státy jsou součástí západní civilizace, aby se vyhnuly selháním v budoucnu.

Michael Žantovský se narodil 3. ledna 1949 v Praze. Pracuje jako překladatel z angličtiny, tlumočník, psycholog, publicista, spisovatel, textař, politik a diplomat. Působil jako český velvyslanec ve Velké Británii. Od září 2015 je ředitelem Knihovny Václava Havla.