Předpokládá se, že na ministerské schůzce půjde především o budoucím rozpočtu EU na období 2021-2027 a potrestání zemí, které nedodržují principy právního státu (Polsko, Maďarsko). Ale podle názoru prorektora Vysoké školy mezinárodních a veřejných vztahů v Praze a známého českého politologa Oskara Krejčího by Visegrádská skupina chtěla od kancléřky získat vysvětlení aktuálnějších problémů.

Krejčí: Jedna věc je, co by mělo být nejdůležitější. Druhá věc zase je, co využít jako agendu. Podle mého názoru je nejdůležitější dotazem zjistit, co vlastně Berlín a Paříž tou svojí dohodou zamýšlí. Jestli to znamená dvourychlostní Evropskou unii, nebo je to jenom plácnutí do vody. Pravda je, že tato dohoda je dohodou mezi dvěma politiky, kteří prožívají domácí krizi. Takže s největší pravděpodobností nebude mít žádný význam. Ale ten záměr je zcela v rozporu s ideou Evropské unie. Druhým tématem by měla být schizofrenie politiky jednotlivých států. Státy NATO vyjádřily podporu americkému rozhodnutí vypovědět smlouvu o likvidaci raket středního a krátkého doletu a Evropská unie vyzývá k dalšímu jednání. Tak jaké je vlastně stanovisko Berlína, jaké je stanovisko Visegrádské skupiny? Vždyť všechny ty státy jsou členy jak NATO, tak i Evropské unie. Všechno ostatní je podle mého názoru druhořadý problém, pokud to srovnáme s významem těchto dvou otázek.

Podle ohlášené agendy strany nebudou diskutovat o migračním problému. Zdá se, že problém uprchlíků už nikoho nezajímá…

Díky ruskému zásahu v Sýrii se podařilo ten konflikt dostat pod kontrolu. To znamená, že se počet migrantů výrazně snížil. Je zvládnutelný dostupnými prostředky. Je pravda, že Evropa zůstává nepřipravena na případný další tok, nějakou další migrační erupci. Ale když se bude vůči svému okolí chovat přátelsky a nepodílet se na svrhávání režimů tu v Libyi, tu v Sýrii, tak by se to mělo dát zvládnout.

Podle organizátorů návštěvy se očekává diskuze o rozpočtu EU na léta 2021-2027. Hlavně Polsko a Maďarsko mají problém s tím, že je to právě vláda Merkelové, která prosazuje budoucí čerpání unijních fondů, jež je spojeno s některými podmínkami, především dodržování právního státu. Jaké směrnice a instrukce může Merkelová dát Visegrádské skupině?

To je právě teď těžké hádat, protože předem nikdo neví, jak velký bude rozpočet. Brexit na všechny finanční otázky staví otazník. Až po odchodu Británie bude jasné, jaké peníze jsou vlastně k dispozici. Pokud jde o princip rozdělování, tak ten bude vždy předmětem sporu. Protože nikomu se nechce dávat, ale každý chce brát. A proto i nesmysly o tom, že peníze budou vázány na úroveň právního státu, jsou spojeny s otázkou, kdo bude rozhodovat o tom, že ten či onen krok té vlády nebo parlamentu je v rozporu s principy právního státu. Kde bude ten ideál. Ideálem bude Bundeswehr a Německo? Takhle to přece nejde. Musí být stanoveny rozvojové priority. Ty peníze jenom na infrastrukturu, která vlastně necílí nikam, je podle mého názoru velmi slabá rozpočtová politika.

Vy jako zkušený politický analytik očekáváte průlom v řešení evropských problémů na setkání v Bratislavě?

Bohužel ne. Ty politici jsou vlastně povětšině před vlastními velkými problémy. To postavení Merkelové je nesmírně oslabené. A v ostatních zemích ty předsedové vlád, potažmo prezidenti, mají své vlastní vnitřní problémy. Nebudou nikdy mít sílu na prosazení nějakého výrazného rozhodnutí, nějaké výrazné změny.

Názor autora se nemusí shodovat s názorem redakce